učitelé přidáno 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu učitelé přidáno 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Odpoví vám na otázky, které jste si možná nekladli, ale chcete na ně určite znát odpověď. Jiří Burýšek na svém youtubovém kanálu Jirka vysvětluje věci, předvádí, že dozvídat se něco nového je neuvěřitelná zábava. Tajemstvím jeho úspěchu je péče, kterou dává svým videiím. Na jednom dílu pracuje i stovky hodin a ukazuje, že kvalitní obsah na YouTube dává smysl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...
Řešení bytové krize, která se navzdory slibům stran za poslední čtyři roky ještě více prohloubila, nespočívá na bedrech developerů, míní pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Máme rekordní množství povolených bytů, ale jejich ceny stoupají. Je to proto, že nejsme nijak schopni ovlivnit poptávkovou stranu. Musíme masivně stavět městské nájemní bydlení,“ říká.
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
Od roku 2023 by se rozpočet ministerstva dopravy měl zvyšovat na 140 až 150 miliard korun, míní šéf rezortu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Dalšího zadlužování země se neobává. Věří, že vysoké deficity státních financí se podaří snížit podporou investic ve firmách a nikoliv zvyšováním daní, jak navrhuje například ČSSD. „Daně bych nezvyšoval ani bankám a velkým korporacím, v určité fázi to může být kontraproduktivní. Využijme banky k tomu, aby nám financovaly podniky a aby tyto úvěry byly levné,“ říká.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Stala se nejbohatší spisovatelkou a celou jednu generaci dětí hrající počítačové hry přiměla zase číst knihy. Populární autorka nespí ani nyní a ve své nové knize reflektuje pandemii. Novou knihu věnuje dětem, které trpí kvůli neutěšené situaci ve světě způsobené dopady nového typu koronaviru na společnost. O utrpení toho dnes velmi slavná žena ví sama až dost.
Snaha opozičních poslanců a senátorů napříč politickými stranami byla marná, vláda prosadila daňový balíček, který do státní pokladny přinese miliardy potřebné na splnění slibů, které dal premiér Andrej Babiš některým skupinám voličů. Někteří lidé si tak sice polepší, důsledkem balíčku však všeobecně bude zdražování.
Ministerstvo školství (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí a považuje je za zavádějící.
