ukrajina těžba plynu - vše o tématu

Moskva, Berlín, Ankara. Tyto tři metropole dělají starosti Američanům, kteří by rádi prorazili se svým zkapalněným plynem (LNG) na evropský trh. Metropole Ruska, Německa a Turecka by bylo možné označit za hlavní osu zastánců velkých plynovodů z východu. Proti nim stojí zájmy dovozců zkapalněného plynu nejen z USA, ale třeba také z Kataru nebo afrických států. A rusko-evropské plynovody nevyhovují ani zemím, které chtějí těžit surovinu z nových nalezišť ve Středomoří včetně například Izraele.

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching prostřednictvím telemostu zahájili provoz plynovodu Síla Sibiře, prvního mezi oběma státy. Podle Putina se tím strategická spolupráce obou zemí dostává na novou úroveň a zvýší do roku 2024 hodnotu vzájemného obchodu na 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) ročně. Plynovod napojuje Čínu na sibiřská naleziště zemního plynu.

Německo plánuje v budoucnost dovážet více zkapalněného zemního plynu ze Spojených států a stát kvůli tomu podpoří výstavbu nejméně dvou nových terminálů na LNG na severu země. Uvedl to dnes ministr hospodářství Peter Altmaier po setkání s náměstkem amerického ministra pro energetiku Danem Brouillettem a zástupci amerického a německého energetického průmyslu.

Ukrajinská vláda schválila převod práv na těžbu plynu firmě Yuzgaz. Do ní chce vstoupit společnost EP Power Europe patřící do Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského, počítá se získáním 100procentního podílu. Zprávu přinesl server Ukranews. Technickým operátorem těžby bude slovenská společnost Nafta, která také patří do EPH.

Městská společnost Pražská plynárenská hodlá letos investovat do infrastruktury 800 milionů korun. Chystá se ovšem i na nákup firem z různých oborů. „Chceme získat jednu teplárnu, kterou plánujeme konvertovat na plyn,“ říká předseda představenstva firmy Pavel Janeček.

Do ukrajinského plynového sektoru zřejmě poprvé po čtyřech letech pronikne zahraniční investor - a to z Česka. Podle zdrojů Hospodářských novin tamní vládní komise doporučila schválit vstup skupiny EPH Daniela Křetínského do společnosti Yuzgaz, která má licenci na těžbu plynu z donbaského naleziště. EPH se údajně chystá do projektu investovat během pěti let 200 milionů dolarů (více než 4,5 miliardy korun). Operaci ale ještě musí schválit vládní kabinet.

Ruská společnost Gazprom předpokládá, že v letošním roce opět dodá do Evropy a Turecka rekordní objem plynu. Generální ředitel podniku Alexej Miller dnes uvedl, že dodávky by letos mohly překročit 205 miliard krychlových metrů. Loni činily rekordních 194,4 miliardy krychlových metrů.