úroveň kupní síly na obyvatele v evropě

Československá republika se rozpadla 31. prosince 1992, tedy před čtvrt stoletím. Co to udělalo s oběma státy a jejich ekonomikou? Cíl obou zemí byl stejný. A to dokončit komplikovanou ekonomickou transformaci a následně rychleji dohánět západní Evropu. Kterému ze dvou států se vede lépe?

Ze všech stran je slyšet, jak se nám dobře daří, což je jistě pravda – životní úroveň pozvolna stoupá. Potíž je v tom, že s doháněním Západu to už tak růžově nevypadá a představa, že v blízké budoucnosti doženeme například sousední Rakousko spadá spíš do kategorie divokých snů. Ale hranice jsou dnes otevřené, takže pokud si chcete dobře vydělat, (bývalé Západní) Německo je za humny... Velmi dobře se daří i v okolí Vídně a dalších evropských metropolí.

Doc. PhDr. Marek Hrubec, PhD. vede Centrum globálních studií a Oddělení morální a politické filosofie při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Spolupracuje s řadou akademických institucí ve světě, přednášel například v zemích Evropské unie a USA, ale také v Číně, Vietnamu, Indii, Brazílii, Chile, Rusku, Íránu, Novém Zélandu a dalších zemích. Spoluzakládal univerzitu ve východní Africe a dva roky působil jako její rektor. Vzhledem ke svému oboru i zkušenostem z terénu má na současné globální ...

Švýcarsko mělo šanci být první zemí, kde mohlo dojít k plošnému zavedení základního příjmu. Občané ale návrh na vyplácení 2500 franků měsíčně v červnovém referendu odmítli. Pokud by hlasovali jinak, podle vládní analýzy by bylo potřeba najít v rozpočtu dalších 25 miliard franků (616 miliard korun). Stát by je mohl získat úsporami či zvýšením DPH o osm procentních bodů na dvojnásobek. Další státy, konkrétně Finsko a Nizozemsko, chtějí ideu základního příjmu zkoušet na menším vzorku populace.

Ani brexit, ani Trump. Tím, o co se nyní v Evropě hraje, je Itálie. Třetí největší ekonomiku eurozóny trápí chronické potíže, které by mohly ohrozit draze nabytou a stále křehkou stabilitu v eurozóně po poslední dluhové krizi.

Kupní síla obyvatel Česka po tříleté stagnaci roste a je nejvyšší za posledních deset let. V mezinárodním žebříčku 42 zemí podle kupní síly je ČR na 26. místě, kromě Slovinska a Slovenska ale Českou republiku v regionu letos předběhlo i Estonsko a Litva.

Sochy na mladoboleslavském Staroměstském náměstí zírají do prázdna. Nikde nikdo. Počasí je pod psa, prší, únorový chlad zalézá pod kůži. A stejně takové jsou i současné vztahy mezi radnicí města, automobilkou a místními podnikateli. Vše způsobilo zvýšení daně z nemovitosti, o kterém rozhodli zastupitelé města loni na podzim.

Kupní síla na jednoho obyvatele v Česku je nejvyšší v Praze, kde činí přes 262 tisíc korun. Je to 31 procent nad celostátním průměrem 200 tisíc korun. Vyplývá to ze studie společnosti GfK. Kupní síla je ukazatelem disponibilního příjmu na obyvatele, včetně jakýchkoli státních dávek, po odpočtu daní a příspěvků na charitu.