útok v berlíně - vše o tématu

V okupovaném městě Nova Kachovka na jihu Ukrajiny se po záplavách způsobených zničením Kachovské přehrady pohřešuje nejméně sedm lidí. Uvedl to Moskvou dosazený starosta města, podle kterého muselo být z Nové Kachovky evakuováno přes 900 lidí.

Evropské unii dochází trpělivost s obcházením protiruských sankcí prostřednictvím třetích zemí. Za viníky považuje Turecko a některé postsovětské státy. Zvažuje i možnost zákazu exportu do podezřelých zemí. To by mohlo dopadnout i na Česko, odkud nápadně vzrostl vývoz do některých z nich. Na černou listinu se za pomoc Kremlu zároveň může dostat i několik čínských firem. Peking před podobným krokem varoval.

Prezident Petr Pavel jednal v úterý s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem o válce na Ukrajině i o energetice. Pavel požádal Němce o co nejvyšší kapacitu terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) tak, aby ho bylo možné posléze dopravovat do Česka. Rozdílné názory obou zemí na energetický mix ale prezidenti při jednání neřešili.  

Ani po téměř půl roce není jasné, kdo způsobil sabotáže na plynovodech Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře. Naopak ze spekulací, které se v posledních týdnech objevily v médiích, plynou jen další nejasnosti. Okruh podezřelých se z původně nejčastěji skloňovaného Ruska rozšířil o Ukrajince, Spojené státy a o jejich spojence. Kyjev jakoukoli vinu popírá a scénář nestátní aktivity odmítá i ruský prezident Vladimir Putin, který stále ukazuje prstem na Washington.

Švýcarská neutralita se v poslední době opět dostala na mezinárodní pranýř. Nelibost vyvolávají jak přístup země k ruským financím, tak její neochota umožnit reexport zbraní švýcarského původu na Ukrajinu. List Neue Zürcher Zeitung (NZZ) navíc informoval o tom, že Bern aktuálně vyřazuje ze služby britské systémy protiletadlové obrany Rapier, které by napadený stát ještě mohl využít. Švýcarsko je ale podle něj nemá v úmyslu poslat Kyjevu na obranu před ruskými útoky, v plánu je jejich likvidace.

Dvacátý čtvrtý únor roku 2022 se do evropských dějin zapíše tragickým písmem. Po mnoha letech vypukla v Evropě velká a krvavá válka mezi dvěma státy. Válka jako z jiného století. Válka o kontrolu nad dobytým územím a porobeným obyvatelstvem. Válka, jejíž jednotlivé výjevy připomínají to nejhorší, čím si starý kontinent ve 20. století prošel. Fotografie z Bachmutu, plné bahna, krve a zmrzlých postav v uniformách, se na první pohled v ničem neliší od Passchendaele roku 1917.

Utahování ruské smyčky kolem východoukrajinského Bachmutu a aktivity sil Moskvy u města Vuhledar na jihozápad od Doněcku naznačují, že obávaná velká ruská ofenziva začíná. V tuto chvíli není jasné, jestli Ukrajinci Bachmut udrží a jaké další plány má Kreml poté, co u Vuhledaru zřejmě přišel o konvoj. Snaha Kyjeva držet pozice v Donbasu však může zbrzdit nebo znemožnit jarní ukrajinskou protiofenzivu, na kterou se rovněž čeká. Kyjev připouští, že situace na východě je svízelná a žádá urychleně další ...

Rok po začátku války na východě Evropy sledujeme, jak Berlín posílá na pomoc Kyjevu své tanky Leopard 2 a dalším zemím umožňuje jejich reexport. Kremelská propaganda pláče, že tím zbořil tabu a německé hlavně opět míří na Rusko. A k velkému průlomu skutečně došlo. Německo, které dlouho zanedbávalo svou armádu, si pod tlakem připustilo, že obrana Evropy si žádá jeho aktivitu a investice. Pacifismus zároveň opouští i Japonsko, přestože leží na druhé straně planety. Ruský vpád na Ukrajinu totiž vnutil světu ...