vesmírná sonda voyager - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu vesmírná sonda voyager, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Psal se 14. únor roku 1990, když sonda Voyager 1 ukončila své kamerové spojení se Zemí. Jen několik chvil předtím však aparát, který svou pouť vesmírem zahájil v roce 1977, stačil vyfotit svou poslední slavnou fotografii. Na ní je zachycena Země ze vzdálenosti 6,1 miliardy kilometrů. NASA nyní snímek k jeho třicátým narozeninám vyčistila a vyretušovala. Fotografie nazvaná „Bledě modrá tečka“ tak získala nový ráz. (Ve fotogalerii pak naleznete další známé snímky Země z vesmíru)
V neděli 20. srpna uplynou čtyři dekády od startu mise sondy Voyager 2. Ta mimo jiné jako jediná v historii lidstva v průběhu své mise navštívila orbity hned čtyř planet. Dva týdny poté, 5. září, oslaví stejné výročí sonda Voyager 1, která je aktuálně jediným fungujícím lidským výtvorem, který překonal hranice Sluneční soustavy.
Slunce bychom mohli použít jako gravitační čočku. S podobnou čočkou by bylo možné pozorovat detaily na povrchu vzdálených exoplanet. Dalekohled bychom museli poslat nejméně 550x dál, než obíhá Země okolo Slunce. Gravitační mikročočky již dnes slouží k detekci exoplanet.
Na kontakt s „ufony“ ještě nejsme připraveni a mohlo by nás to stát nejen svobodu, ale dost možná i samu existenci, míní geniální britský vědec Stephen Hawking. Možné následky kontaktu lidstva s vesmírnou civilizací přirovnává k prvním kontaktům Španělů s jihoamerickými indiány, kteří dopadli hodně špatně.
Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking dnes v New Yorku ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla, což teoreticky umožňuje takzvané solární plachtění. Milner do výzkumu přislíbil vložit 100 milionů dolarů (takřka 2,4 miliardy korun).
Přeprava prostředků a lidí k planetám naší Sluneční soustavy či dál je se současnými pohony extrémně pomalá a neefektivní. Nízká rychlost v rámci vesmírných vzdáleností znamená spoustu komplikací v podobě množství zásob, které je nutné mít a samozřejmě i konstrukce, která musí být složitější a dražší.
Velká rudá skvrna, která je poznávacím znamením planety Jupiter, se stále rychleji zmenšuje. Potvrzují to fotografie pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem.
Jaký zvuk asi mají data přes šestatřicet let putujících vesmírných sond Voyager 1 a Voyager 2? Takovou otázku si před půl rokem položil Domenico Vicinanza, jeden z projektových manažerů pracujících ve středisku Géant – Evropské vysokorychlostní datové sítě. Domenico je totiž krom fyzika také vášnivý muzikant a hlavně jeden z pracovníků, který má v Géantu na starosti popularizaci vědeckých objevů a získaných dat.
Jeden vesmírný nadšenec velmi detailně propracoval stavbu vesmírného plavidla, které má být kopií slavné lodi Enterprise z kultovního seriálu Star Trek.
