větrná elektrárna prodej - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu větrná elektrárna prodej, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Česko stále výrazně zaostává v počtu fotovoltaických zařízení na soukromých stavbách, a především na rodinných domech. V okolních státech kromě Slovenska se pokrytí solárními panely počítá na desítky procent. U nás jsou to pouze jednotky.
Solární byznys v Česku zažívá svou renesanci. Díky štědré evropské dotační podpoře do něj poprvé vstupují velcí energetičtí hráči a zároveň se do země vracejí solární byznysmeni, kteří uspěli v zahraničí. K tomu všemu nový solární boom umožnil, aby do miliardové velikosti vyrostla celá řada dosud menších firem, ať už podnikají v oblasti střešní fotovoltaiky, nebo třeba distribuce solárních komponent. Magazín e15 přináší přehled společností, které budou v nové solární epoše hrát tu nejzásadnější roli.
Přestože loni bylo v tuzemsku zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren, tedy rekordní počet a tři a půl krát více v porovnání s rokem 2021, Česko stále výrazně zaostává ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Solárník Zdeněk Sobotka chystá velký návrat domů. V přeměně tuzemské energetiky na moderní zdroje chce hrát výsadní roli a jeho Solek jako jedna z mála firem plánuje budovat jak střešní, tak pozemní instalace. „Už letos chceme zahájit instalace o výkonu stovky megawattů a tempo ročních instalací držet minimálně na této úrovni. Rozhodně to nejsou žádné vzdálené vize, máme už podepsané smlouvy na velké střešní instalace,“ říká Zdeněk Sobotka, zakladatel společnosti Solek.
Byznysmen Pavel Tykač se kromě čím dál ambicióznějších výpadů za hranice investičně rozpíná i oborově. Chystá se posilovat svůj vliv v tuzemské bance Moneta a vyjednává také o koupi mediálního domu Mafra. Akcionářsky aktivní je také v polostátní společnosti ČEZ, v níž drží podíl mezi jedním a třemi procenty. Nevěří ale, že nakonec bude zestátněna. „Nepředpokládám, že je někdo z vlády připravený zaplatit sumu, která ze znaleckého posudku vyjde,“ říká majitel druhého největšího výrobce elektřiny v Česku, ...
Energetická skupina Premier Energy byznysmena a zároveň šéfa PPF Jiřího Šmejce zvyšuje sázku na větrníky. V Rumunsku přikoupila nové projekty o výkonu přibližně 41 megawattů, za které zaplatila 13 milionů eur, v přepočtu přes 300 milionů korun. Po dokončení všech akvizic a momentálně plánovaných staveb tam bude vlastnit nebo spravovat 700 megawattů obnovitelných zdrojů, sdělil E15 Pavel Zuna, mluvčí společnosti Emma Capital, která je matkou firmy Premier Energy.
Tuzemský provozovatel plynovodů Net4Gas neobdržel poslední měsíční platby od ruského dodavatele plynu. Nyní firma vyšetřuje důvody, proč ruský dodavatel za přepravní kapacity plynu přestal platit. Vyjádření společnosti E15 zjišťuje.
JRD Group vyrostla z původně rezidenčního developera ve skupinu, která se vedle zeleného stavění věnuje ve velkém také energetice a likvidaci odpadů. „Děláme obnovitelné zdroje energie už 15 let, máme větrné a fotovoltaické elektrárny rozmístěné po střední Evropě. A poměrně velké množství ve vyšších stovkách megawatt u nás i v okolních státech připravujeme,“ nastiňuje plány majitel JRD Group Jan Řežáb.
Ministři energetiky evropských zemí dál hledají nástroje, kterými by zmírnili následky energetické krize a její dopady na životní úroveň lidí i na konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pokud ceny energií neklesnou, lze očekávat další vlnu deindustrializace – přesný opak toho, o co Evropská unie usiluje. Paradoxně by to mělo negativní klimatické dopady. Elektřina je jinde ve světě sice levnější, ale její výroba produkuje v průměru více emisí než při výrobě v Evropě.
Česko řeší dilema, jak zvládnout energetickou krizi a rychleji transformovat energetiku, aby nebyla závislá na komoditách z jedné země. Bohužel jak je českým specifikem, diskuzi nejprve dominovaly spory týkající se konce uhlí a nyní dostavby jaderných bloků. Transformace by ale měla být spíše souborem celé řady menších kroků, od renovací budov přes využití obnovitelných zdrojů až po decentralizaci.