větrná elektrárna prodej - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu větrná elektrárna prodej, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Futurolog Alvin Toffler ve své slavné knize Třetí vlna popsal, jak služby zhruba od poloviny minulého století přebíraly od tradičního průmyslu roli tahouna západní ekonomiky. Počet bílých límečků a zaměstnanců služeb poprvé v dějinách převýšil počet dělnických modrých límečků. První hospodářské krize nového tisíciletí ale ukázaly, že zpracovatelský průmysl do starého železa nepatří. Ekonomickým potížím na přelomu prvních dvou dekád 21. století dokázaly lépe čelit země s vyšším podílem moderního průmyslu. ...
Nastartovat ekonomiku po covidu si vyžádá mohutné investice, které chce vláda směrovat nejen do dopravní infrastruktury. S úsporami se příliš nepočítá. „Pokud budu mít vliv na dopravu, necuknu z investic,“ říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, jehož hlavní cíl je nyní sehnat politickou podporu pro jaderný tendr.
Bývalý ředitel několika významných podniků se státní účastí proniká do nového odvětví. Po koupi projektantské společnosti Max Bögl Ostwind CZ chce na Opavsku do pěti let postavit větrníky v hodnotě blížící se jedné miliardě korun.
Energetický koncern ČEZ na prodeji rumunského majetku moc nevydělá. Alespoň účetně. V účetnictví je totiž hodnota majetku distribuční společnosti, větrného parku nebo například čtyř menších vodních elektráren výrazně vyšší než cena, kterou ČEZ utrží.
Ostravská firma Vítkovice Heavy Machinery (VHM), kterou soud v létě poslal do konkurzu, jde do prodeje. Ve výběrovém řízení se prodávají obří výrobní haly i se strojním vybavením na více než 50 hektarech pozemků. Odhadní cena nemovitostí i movitého majetku, které se prodávají vcelku, činí 1,3 miliardy korun. Prodejem pověřil věřitelský výbor aukční a dražební společnost Gaute.
Společnost ČEZ zveřejnila své hospodářské výsledky za tři kvartály. Čísla nepřinesla žádná překvapení. O to větší pozdvižení vzbudilo několik účelových, rozporuplných a až komicky nekoordinovaných komentářů nejvyššího vedení k probíhajícím zásadním transakcím uvnitř ČEZ, tedy prodeji elektrárny Počerady a prodeji aktiv v Rumunsku.
Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, předchůdce společnosti Pražská energetika, vznikly už v roce 1897. Ovšem představa, že i dnes se tato společnost věnuje pouze dodávkám elektřiny a že působí jen v hlavním městě, je milná. „Náš byznys model se změnil a moderní technologie, digitalizace a decentralizace energetiky jej budou měnit dál,“ říká Pavel Elis, předseda představenstva a generální ředitel Pražské energetiky.
Společnost Solek se dosud profilovala především jako developer projektů v solární energetice v Latinské Americe a Evropě. Teď svou filozofii trochu mění a stává se i investorem, který chce projekty dlouhodobě držet. "Kvalitních projektů, do nichž se dá smysluplně investovat, totiž tolik není," říká zakladatel Soleku Zdeněk Sobotka s tím, že prodávat projekty budou, když někdo udělá nabídku, co se neodmítá.
Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. Cenu firmy neuvedly.
Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače převezme od polostátní společnosti ČEZ hnědouhelnou elektrárnu Počerady už ke konci letošního roku, 31. prosince 2020. Novým majitelem se tak stane o tři roky dříve, než bylo původně plánováno. Původní dohodnutá cena ve výši dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun.
