volby 2017 koho volit - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volby 2017 koho volit, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Výsledky prvního kola voleb určily, že se čtvrtým českým prezidentem stane buď expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo generál ve výslužbě se zkušeností ve vedení NATO Petr Pavel. Byť se zdá, že se ve druhém, finálním kole nemohou utkat rozdílnější kandidáti, názorově se v mnoha oblastech shodují. Co o sobě navzájem říkají? Jaké mají škraloupy? Výsledky druhého kola voleb budou jistě zajímavé.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Oldřich Šlemr rozhovory moc nedává. Trvalo několik měsíců, než se nás rozhodl přijmout a pozval nás do své zasedačky v horním patře renesančního Martinického paláce na Hradčanském náměstí. Je to historický skvost, ale jakmile projdeme nádvořím, mineme hlavní sály a vstoupíme do postranních chodeb, připadáme si jako v běžné kancelářské budově. Výtah z normalizační doby nás vyveze do horního poschodí, kde sídlí R2G, family office miliardářů Oldřicha Šlemra a dvou zakladatelů Avastu Eduarda Kučery a Pavla ...
Pokud bychom měli věřit průzkumům, je lednová prezidentská volba prakticky rozhodnutá. Podle aktuálního šetření Medianu pro Radiožurnál půjdou k volbám jistojistě dvě třetiny dotázaných, tři čtvrtiny z nich už mají i jasnou představu o svém favoritovi. Pokud tato čísla zasuneme do jiných průzkumů, vyjde nám, že do druhého kola postoupí Petr Pavel a Andrej Babiš a nakonec se bude radovat generál. Můžeme to sbalit a na dva měsíce si dát nohy na stůl. Jenže tak jednoduché to není.
Estonsko je už několik let jasnou jedničkou v oblasti digitalizace státní správy. S výjimkou svatby, rozvodu a koupě nemovitosti v podstatě neexistuje v této malé pobaltské zemi úkon, který by Estonci nemohli udělat online. Bez čeho se fungující digitální společnost neobejde? Jaká úskalí měla estonská cesta na digitální vrchol? Jaké bychom měli udělat v Česku kroky, abychom konečně digitálně vyspěli? Na to deníku E15 odpovídal Marten Kaevats, bývalý estonský nejvyšší státní úředník pro digitální ...
Prezidentský kandidát Tomáš Zima zdůrazňuje, že je proti extrémům v politice i životě. Podle něj musíme vytvářet větší prostor a příležitosti pro lidi, kteří jsou ochotni se domluvit na společných rozumných řešeních. „Zabránit nárůstu extrémních postojů považuji za mnohem důležitější než spekulovat o tom, co uděláme, až se něco stane,“ říká bývalý rektor Karlovy univerzity.
Jedny z nejdůležitějších voleb v letošním roce skončily bez šoku, po kterém by Francie už nikdy nebyla jako dřív. Emmanuel Macron obhájil prezidentský mandát, přízrak roku 2016, kdy nás anglosaský svět zaskočil nejdříve brexitem a pak zvolením Donalda Trumpa, byl zahnán. Země na východě Evropy si mohou oddychnout, protože unijní postoj k válce na Ukrajině se zásadně nezmění. Paříž se dál bude angažovat ve vojenských strukturách NATO a v ohrožení není ani spolupráce v rámci eurozóny.
V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozchází v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci. Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku ...
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Předvolební boj jde do finiše. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
