volby 2020 praha 6 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volby 2020 praha 6, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Letošní leden se nesl ve znamení voleb, po pěti letech jsme si volili prezidenta republiky. Možnost využít své volební právo budeme mít i v dalších letech. Až v roce 2027 se poprvé uskuteční volební prázdniny – samozřejmě za předpokladu, že vše půjde podle plánu a nebude zapotřebí vyhlásit předčasné volby. Co všechno nás až do roku 2032 čeká? Projděte si podrobný volební kalendář.
Pokud Andrej Babiš Mafru skutečně prodá, potvrdí se, že by rád v politice ještě zůstal a jeho odchod do ústraní je skutečně jen dočasný. Bývalý premiér přitom česká média během deseti let zásadně změnil. A to k horšímu.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
V pátek a v sobotu rozhodnou voliči o konečném výsledku souboje o třetinu Senátu, svými hlasy také předurčí obsazení křesla předsedy horní komory parlamentu. Nejsledovanější duel se odehrává na Jihlavsku, kde šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) bojuje s Janou Nagyovou (ANO). Ta je spolu s lídrem hnutí Andrejem Babišem obžalovaná v kauze dotace na stavbu farmy a kongresového centra Čapí hnízdo. Pokud Vystrčil vyhraje, téměř jistě v čele Senátu zůstane.
České vysoké školy pociťují velký úbytek studentů z Ruska zejména v případě přípravných kurzů na studium v češtině. Univerzita Karlova dokonce plánuje uzavřít svou pobočku v Mariánských Lázních, kde probíhala roční jazyková i odborná příprava zaměřená na výuku lékařských a přírodovědných oborů. A Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) obdržela letos z přípravných kurzů o polovinu menší příjmy než před pandemií. Rusy na českých vysokých školách nahrazují především studenti z Ukrajiny či Kazachstánu.
Firmy, výzkumné ústavy a univerzity se podle bývalého rektora ČVUT a stávajícího šéfa Technologické agentury ČR Petra Konvalinky začínají úspěšně učit spolupráci prostřednictvím odborných konsorcií. „Myslím, že mnohá by časem mohla fungovat i nezávisle na státní podpoře nebo alespoň jejich část, že by se firmy a výzkumníci domluvili, aby nějaké aktivity prostě dělali bez dotace,“ věří akademik, který byl svou domovskou ČVUT a Akademií věd ČR opět nominován do čela agentury, která velmi brzo převezme ...
V rozloze, počtu obyvatel nebo HDP na obyvatele se s Prahou nemůže měřit žádné české město. Jeden důležitý ekonomický ukazatel, který politici akcentují před letošními komunálními volbami, však srovnání snese. Jde o podíl investic na celkovém rozpočtu. Právě Brno tradičně soupeřící s Prahou tento závod jasně vyhrává. Zatímco metropole vynakládá na nové dopravní nebo kulturní projekty pětinu peněz, s nimiž hospodaří, druhé největší město v zemi investuje více než třetinu.
Nebyl u toho, když se na začátku nového tisíciletí začínala porcovat Praha. Z největších pražských brownfieldů se Radovan Vítek dostal k jedinému – k území kolem bývalého nákladového nádraží Bubny-Zátory, a to díky převzetí skupiny Orco, kterou položila finanční krize po roce 2008. Příležitost však včas zachytil v Římě, kde jsou kvůli obrovským dluhům tradičních podnikatelských rodů levně k mání velká rozvojová území, a navíc zde stagnuje i nová výstavba.
Turbulentní. Žádné jiné slovo nemůže lépe vystihnout náladu roku 2021. Pandemie, inflace, omezování výroby a energetická krize se staly našimi ústředními výzvami. Zažili jsme ale i mnoho radostných chvil. Připomeňte si ty nejdůležitější události roku 2021 v souhrnné galerii.
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
