volby dle krajů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volby dle krajů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Rok války se stal předmětem bilancování. Jednou z neopomenutelných rovin je i ta ekonomická, a to nejen pro Rusko a Ukrajinu, ale i pro evropské státy. I na jejich finanční a vojenské podpoře je totiž dnes Ukrajina závislá. A jak dobře, nebo špatně se Evropa s nastalou krizí vypořádá, bude ovlivňovat i ochotu populace k další podpoře Ukrajině.
Byl u zrodu AVG, v 90. letech se podílel na řízení ČEZu a Košických železáren, nyní působí v dozorčí radě banky Moneta. Z první řady sledoval, jak se české a slovenské ekonomiky otáčí směrem k tržnímu hospodářství. „Tržní hospodářství v Česku funguje, a to dokonce mnohem lépe, než v mnohých jiných zemích,“ hodnotí nyní investor Gabriel Eichler. V exkluzivním rozhovoru pro deník E15 také chválí Českou národní banku, která podle něj reagovala lépe než například americký Fed.
První týden svého mandátu strávil staronový pražský primátor Bohuslav Svoboda ve sněmovně plněním poslaneckých povinností. Přesto je přesvědčen, že Prahu povede bez nesnází, naopak chce svou pozici využít i při jednání s ministerstvy. „Je důležité být na magistrátu, ale i v Poslanecké sněmovně. Musíte mít možnost s těmi lidmi komunikovat, chodit do výborů, přesvědčovat poslance,“ říká Svoboda.
Hlasy pro Andreje Babiše se nerovnají hlasům pro hnutí ANO, hodnotí výsledek voleb politolog Pavel Šaradín. „Opozice není jednolitý celek: jsou tam liberálové, levicově orientovaní voliči, ale také středoví nebo i pravicoví,“ říká v rozhovoru pro Info.cz.
Krátce po sobotním sečtení hlasů v prezidentských volbách se objevily první příspěvky lidí, kteří na výzvu Andreje Babiše vsadili na jeho vítězství a dostali se tak do finančních problémů. Za těmito médii a politiky probíranými příběhy stáli často trollové, kteří se reportérům ke vtipu přiznali. Deník E15 na základě dat a rozhovorů prozkoumal, jaký měla dopad Babišova sázkařská výzva, u které kurz věštil prohru.
Výsledky prvního kola voleb určily, že se čtvrtým českým prezidentem stane buď expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo generál ve výslužbě se zkušeností ve vedení NATO Petr Pavel. Byť se zdá, že se ve druhém, finálním kole nemohou utkat rozdílnější kandidáti, názorově se v mnoha oblastech shodují. Co o sobě navzájem říkají? Jaké mají škraloupy? Výsledky druhého kola voleb budou jistě zajímavé.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Poslední z debat prezidentských kandidátů proběhly na televizi Nova. V první diskuzi debatovali kandidáti s nižšími volebními preferencemi - tedy Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. V osm hodin začala hlavní debata, ve které se představují hlavní favorité Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš. Prezidentskou debatu moderovali Rey Koranteng a Bára Divišová. Prezidentské volby začínají v pátek, výsledky prvního kola se dozvíme v sobotu.
Český autoprůmysl už „jede na krev“ nebo je ve ztrátě. A bude hůř, varuje Robert Kiml, viceprezident produkce společnosti Toyota Česká republika a také viceprezident Sdružení automobilového průmyslu. „Dramatický vliv na zaměstnanost bude mít emisní norma Euro 7, cena energií a poptávka po autech, jež prudce klesá,“ říká Kiml. Výroba v Česku se prodražuje natolik, že je často výhodnější vyrábět a dovážet z Asie. Zatímco bude Evropa přesouvat svou energetickou závislost z Ruska na Arabský poloostrov, čínské ...
O nástupu populismu nejen u nás, ale také jinde ve světě, jsme hovořili s politologem Jakubem Lyskem. Každého demokrata by mělo zajímat především to, jak se lze populismu bránit, z čeho vyrůstá a co může jeho expanze a radikalizace znamenat pro vývoj české politiky. Lysek v této souvislosti opakovaně hovoří o tom, že jsme po roce 1989 zanedbali občanské vzdělávání.
