volby dle krajů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volby dle krajů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Strany začaly představovat volební programy, předvolební boj započal. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Praha, která má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a které by chtěl dotáhnout.
Letošní vítěz voleb do Poslanecké sněmovny už nemůže počítat s výrazným zvýhodněním. O změně volebního systému, který v roce 2017 přihrál ANO patnáct mandátů navíc, má dolní komora parlamentu rozhodnout už příští středu. Přestože bonifikace silných stran úplně nezmizí, bude jen velmi mírná. Od zásahu Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil, uplynuly dva měsíce.
A přece to jde. Ještě v pondělí vládní představitelé mluvili jako o hotové věci, že nouzový stav má být prodloužen o celý měsíc. Když se ukázalo, že pro to bude menšinová vláda shánět v Poslanecké sněmovně těžko podporu, najednou tu slyšíme o setrvání restrikcí „minimálně do Velikonoc“.
Majitel druhé největší zdravotnické skupiny v Česku Sotirios Zavalianis poslal minulý týden 900 tisíc korun KDU-ČSL jako sponzorský dar před říjnovými sněmovními volbami. Stranu už podpořil přede dvěma lety ve volbách do Evropského parlamentu.
Od jedné krajnosti ke druhé. Změny buď jen kosmetické, anebo příliš radikální. Zhruba tak se jeví dvojice vládních návrhů na úpravu volebního zákona po zásahu Ústavního soudu.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Volební pravidla nejsou jen nudná matematika. Ukazuje se to i při průběhu stranických vyjednávání, při nichž se hledá rychlá zákonná záplata na díry, které v mechanismu přerozdělování hlasů získaných v parlamentních volbách udělal Ústavní soud.
Ústavní soud jistě měl o volebním zákonu rozhodnout dřív. Nepřekopal ale celou normu, seškrtal pouze čtyři paragrafy. Zrušení nutnosti zvyšovat práh vstupu do Poslanecké sněmovny pro koalice vášně nebudí, strany by ji tedy mohly pustit z hlavy. Zbývá dohodnout se na volebních krajích.
Osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil Ústavní soud podstatnou část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících subjektů. Výrazně tím pomohl menším stranám, které budou mít větší šance dostat se do sněmovny. Tomáš Lebeda, politolog Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nečekané rozhodnutí Ústavního soudu vítá, načasování ale vnímá jako nešťastné. „Větší smysl by dávalo odložení účinnosti až za podzimní volby. Znamenalo by to také ...
