volby do poslanecké sněmovny 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volby do poslanecké sněmovny 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Konsolidace veřejných financí bude drahá a nebude pro voliče přitažlivá, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pokud jsme se k ní neodhodlali doteď, po volbách se jí určitě nevyhneme. „Kdyby se pro příští rok udělal rozpočet s deficitem 150 miliard korun, tak jsme možná otočili ještě včas. Ale jestliže ministryně financí pracuje s částkou 300 miliard, jedeme přímo na dluhovou brzdu,“ tvrdí ekonomka.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Dohoda špiček ODS, KDU-ČSL a TOP 09 o koalici před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny nemá bezvýhradnou podporu členských základen. Averzi budí především v Praze u některých občanskodemokratických buněk. Rozruch způsobil také poslanec TOP 09 Dominik Feri, který se rozhodl kandidovat v hlavním městě. Tisíce preferenčních hlasů ho může katapultovat třeba i na první místo. Přesto trojkoalice nezakáže kandidátům využívání preferenčních hlasů, jako to udělali Piráti a STAN.
Česko čeká hlasovací maraton. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Přehled voleb do roku 2030.
Zatímco loni se v debatě o státním rozpočtu rozhodovalo o tom, zda mít schodek 30 nebo 40 miliard korun, letos jsou diskutované deficity o řád vyšší. Díky nízkému výchozímu zadlužení však Česko může podle viceguvernéra České národní banky Marka Mory stamiliardové schodky na podporu ekonomiky ustát. Pokud tedy půjde o krátkodobé opatření.
Poslanci schválili největší daňové změny za více než deset let. Se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů spolu se zvýšením daňové slevy na poplatníka má zůstat lidem v kapsách ročně až 130 miliard korun, které by jinak odvedli státu. To však podle ekonomky Danuše Nerudové povede k dalšímu zadlužování země, na které doplatí všichni. „Je potřeba si uvědomit, že vyšší dluh jde zaplatit jen vyššími daněmi,“ říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru za ODS Jana Skopečka překvapuje, že sociální demokraté nebo komunisté začali hovořit o rozpočtové odpovědnosti. „Když sněmovna v předchozích letech schvalovala další a další výdaje navíc, které strukturu veřejných rozpočtů destruují, nikoho to příliš nevzrušovalo. Když ale přijde na snížení daní, oheň je na střeše,“ říká.
Dlouholetá „pravá ruka“ Andreje Babiše Jaroslav Faltýnek končí po letech ve své funkci. Stalo se tak poté, co vyšlo najevo, že Faltýnek s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou navštívili restauraci při lockdownu, navíc bez roušek.
Zrušení superhrubé mzdy, kterou do debaty znovu vrací premiér Andrej Babiš (ANO), je blíže svému schválení. Sice je to součástí koaliční smlouvy od počátku kabinetu ANO a ČSSD, změnu lze s vyšší mírou pravděpodobnosti ale očekávat až nyní, kdy se koaliční strany dohodly na podobě zrušení. Nahrávají tomu i blížící se volby do Poslanecké sněmovny a snaha vlády voličům ukázat, že plní, co slíbila.
Hnutí ANO čekají od roku 2013, kdy vstoupilo sněmovny, a tedy do vysoké politiky, už druhé krajské volby a čtvrté klání o třetinu Senátu. Za sedm let se však s uskupením Andreje Babiše rozloučila řada celebrit, podnikatelů nebo manažerů, další následovali letos. S odlivem známých tváří se potýká i koaliční ČSSD.