volby v itálii 2020 - vše o tématu

North Atlantic Treaty Organization, tedy Severoatlantická aliance nebo zkráceně NATO, je aliance evropských a severoamerických zemí, jejímž účelem je zajistit svobodu a bezpečnost svých členů politickými a vojenskými prostředky. Členové aliance spolupracují a radí se při řešení bezpečnostních otázek. Všechna přijatá rozhodnutí jsou výsledkem diskuze členských zemí, jsou tedy konsenzem neboli kolektivním rozhodnutím svých členů.

Poslední z debat prezidentských kandidátů proběhly na televizi Nova. V první diskuzi debatovali kandidáti s nižšími volebními preferencemi - tedy Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. V osm hodin začala hlavní debata, ve které se představují hlavní favorité Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš. Prezidentskou debatu moderovali Rey Koranteng a Bára Divišová. Prezidentské volby začínají v pátek, výsledky prvního kola se dozvíme v sobotu.

Polsko se rozhodlo, že vybuduje největší armádu v Evropě. Varšava uzavírá masivní zbrojní kontrakty se Spojenými státy a Jižní Koreou, čímž si zajistí pozici kontinentálního hegemona, alespoň co se pozemních sil týká. Polsko plánuje provozovat téměř 1300 tanků a zhruba 1000 samohybných houfnic, čímž získá větší armádu obrněnců, než má Velká Británie, Francie, Německo a Itálie dohromady a v některých ohledech překonají Poláci i velmoci.

Někdejší člen portugalské vlády odpovědný za vztahy s Evropou Bruno Maçães nehýří optimismem. Jak popisuje ve svých knihách i v rozhovoru pro deník E15, Evropa stojí na prahu velkých změn, jejichž důsledkem bude konec jejích nejlepších časů. Coby konzultantovi mu ve vizích budoucnosti naslouchají velké společnosti a koneckonců i čeští bohatí muži, jako třeba miliardář a generální ředitel skupiny PPF Jiří Šmejc. „Vidím takovou budoucnost Evropy, která by se snad nejlépe dala přirovnat k Latinské Americe,“ ...

Po vítězství pravicového bloku v nedělních volbách se očekává, že se první italskou premiérkou stane Giorgia Meloniová, šéfka strany Bratři Itálie. Úspěch populistické strany a jejích spojenců přitom není v Evropě ojedinělý. Nedávno dosáhli historického zisku v hlasování o složení parlamentu Švédští demokraté. Na Slovensku se zase schyluje k návratu dvou sociálnědemokratických stran, který by zemi zřejmě dosti přiblížil k maďarskému kurzu premiéra Viktora Orbána. Množí se obavy, že kontinent v důsledku ...

Obecná definice říká, že Evropská unie (EU) je ekonomické a politické sdružení států, jehož cílem je zlepšení spolupráce v Evropě. Česká republika je jejím členem od roku 2004 a už letos v červenci převezme pomyslnou štafetu v podobě předsednictví Rady Evropské unie. V současné době má Unie 27 členů, další státy potom čekají na možné schválení svého členství. O vstup do EU usiluje také Ukrajina, která aktuálně bojuje proti ruské agresi. Status kandidátské země ale zatím nezískala.

Osekávání dodávek ruského plynu do Evropy rehabilitovalo zdroj, kterého se řada unijních zemí v rámci dekarbonizace hodlala co nejdříve zbavit. Kvůli omezeným dodávkám plynu odjinud, averzi k jádru a nedostatečné kapacitě obnovitelných zdrojů plánují Německo, Rakousko a Nizozemsko znovu zprovoznit či ve větší míře využívat uhelné elektrárny. Jejich vlády přitom zdůrazňují, že nejde o zvrat v energetických plánech, ale pouze o dočasné řešení.   

Žádný obor neprošel za poslední dva roky tak náročnou zkouškou jako zdravotnictví. Byli to právě lékaři, zdravotní sestry i výrobci léků a vakcín, kdo se pokoušeli zastavit nejhorší pandemii posledních sta let. Tato krize však pro odvětví znamená také obrovskou příležitost. Vždyť jen v roce 2020 se do výzkumu nemoci COVID-19 celosvětově investovalo kolem pěti miliard dolarů. A inovativní start-upy, které okamžitě naskočily na nové potřeby pacientů, se objevily i v Česku.