volební pravidla - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volební pravidla, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Už dříve navržená novela volebního zákona lidovců se zřejmě stane takzvaným legislativním nosičem změn, které musí parlament schválit kvůli únorovému rozhodnutí Ústavního soudu. Pro podzimní klání o Poslaneckou sněmovnu má zůstat zachováno čtrnáct volebních krajů. Jeden obvod už chce pouze ANO a uskupení Trikolóra.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Volební pravidla nejsou jen nudná matematika. Ukazuje se to i při průběhu stranických vyjednávání, při nichž se hledá rychlá zákonná záplata na díry, které v mechanismu přerozdělování hlasů získaných v parlamentních volbách udělal Ústavní soud.
Je dobrým zvykem komentátora, že své publikum nejprve drobně pobaví a pak, samozřejmě v rámci možností a soustředěnosti své i publika, trochu vzdělá. Bude tomu tak i dnes.
Žádost vlády ANO a ČSSD o souhlas poslanců s prodloužením nouzového stavu má prozatím malé šance na úspěch. Kabinetu vypověděli poslušnost komunisté, protože nesplnil jejich podmínky. Ty si však kladou i další strany. V kuloárech se hovoří o možné pomoci Pirátů. Poslanecká sněmovna má o opatření jednat příští čtvrtek. Nouzový stav platí do 14. února.
Osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil Ústavní soud podstatnou část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících subjektů. Výrazně tím pomohl menším stranám, které budou mít větší šance dostat se do sněmovny. Tomáš Lebeda, politolog Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nečekané rozhodnutí Ústavního soudu vítá, načasování ale vnímá jako nešťastné. „Větší smysl by dávalo odložení účinnosti až za podzimní volby. Znamenalo by to také ...
Armin Laschet, nový šéf CDU a nejpravděpodobnější nástupce Angely Merkelové v čele německé vlády, má za sebou první stranickou bitvu. Vypadá to jako žabomyší válka, ale ve skutečnosti jde o to hlavní – o politicky směřované a investované peníze. A také o volební program CDU, s nímž půjde strana pod novým šéfem do zářijových voleb.
Je to verdikt zaštítěný celou institucí, na jeho podobě se shodla většina ústavních soudců. Přesto není od věci za ním vidět hlavně jednoho muže – Pavla Rychetského.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
V Česku nastalo ústavní dusno. Absolventi všech fakult Vysoké školy života se promptně přeškolili z docentů biatlonu a epidemiologie na PhD. v oboru ústavního práva. Přitom stačilo jen málo. Aby Ústavní soud zrušil podstatné části volebního zákona a de facto označil všechny sněmovní volby za posledních dvacet let za neústavní. Taková prkotina.
