volební preference do parlamentu 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volební preference do parlamentu 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Konsolidace veřejných financí bude drahá a nebude pro voliče přitažlivá, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pokud jsme se k ní neodhodlali doteď, po volbách se jí určitě nevyhneme. „Kdyby se pro příští rok udělal rozpočet s deficitem 150 miliard korun, tak jsme možná otočili ještě včas. Ale jestliže ministryně financí pracuje s částkou 300 miliard, jedeme přímo na dluhovou brzdu,“ tvrdí ekonomka.
Štěpán Slovák, původem z Luhačovic, je studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, mladým členem ODS, ale především je ve svých čerstvých jedenadvaceti letech historicky nejmladším kandidátem do Evropského parlamentu. Co ho zvýhodňuje oproti kandidujícím politickým matadorům? V čem se neshoduje se svou stranou? A jakým způsobem chce voliče přesvědčit o prospěšnosti členství v Evropské unii?
Mladí lidé a jejich míjení se s politikou je téma, které řeší nejen česká společnost. Tomáš Valenta v analýze The Student Times (TST) výsledků minulých komunálních voleb zjistil, že obyvatelstvo mladší 30 let je v zastupitelstvech výrazně podreprezentováno. Výzkum OECD (2016) ukázal, že se volební účast prvovoličů vzhledem ke zbytku populace pohybuje v Česku na evropském průměru, a to 80 procent. Zároveň jsme ale státem s nejnižším zájmem mladých lidí o politiku – vůbec se o ni nezajímá 57 procent lidí ve ...
Říjnové volby na pražský magistrát mají zvláštní charakter. Cosi vypovídají o politických náladách v zemi.
Mezi nejčastější témata v kampani patří řešení dopravní situace v obvodech, kde adepti o senátní křesla usilují o hlasy voličů.
Miloš Zeman, v pořadí třetí prezident České republiky, se v lednu pokusí post hlavy státu obhájit. Zeman v prvním kole voleb zvítězil a ve finále se utká s akademikem Jiřím Drahošem. Zemanovi je 74 let a i kvůli tomu se v souvislosti s výběrem hlavy státu diskutuje Zemanův zdravotní stav.
Jiří Drahoš ve volbách usiluje o funkci prezidenta České republiky jako nestranický kandidát. Kandidaturu mu zajistilo více než 140 tisíc podpisů od občanů. Svou podporu mu však vyjádřili i několik politických stran, například lidovci (KDU-ČSL), Starostové (STAN) či TOP 09. V prvním kole prezidentských voleb skončil druhý a zajistil si tak postup do druhého kola. V něm se utká se stávající hlavou státu Milošem Zemanem.
Europoslanec Pavel Telička (nestraník) si nepřeje, aby současná hlava Miloš Zeman pokračovala ve své funkci. Právě kvůli blízkému vztahu premiéra Andreje Babiše a Zemana se rozhodl Telička na podzim rozejít s hnutím ANO. Sám se definitivně nerozhodl, koho bude volit, nejvíce se však přiklání k akademikovi Jiřímu Drahošovi.
Expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek se rozhodl kandidovat na prezidenta. Pro svou nominaci hodlá získat podporu senátorů z pěti klubů včetně ODS, potřebné podpisy ale ještě nemá.
Na politické scéně se snaží prosadit další miliardář. Nová Občanská demokratická aliance má podle svého předsedy, majitele SPGroup Pavla Sehnala, nejblíže k TOP 09 a ODS. „Dovedu si představit, že bychom figurovali na kandidátkách topky. Pravice by tím jen získala,“ říká. S hnutím ANO spolupracovat nechce. Nemá podle něho koncepci a není pravicové. ODA by mimo jiné zrušila dotace, na nichž stojí podnikání Andreje Babiše.
