volební preference jednotlivých stran

Sněmovní volby by v září podle modelu Kantar TNS vyhrálo ANO s 29,5 procenty, dosáhlo by stejného výsledku jako loni na podzim. Druzí by skončili Piráti s 15,5 procenty hlasů, jako jediná ze stran oproti minulým volbám posilují výrazněji. Třetí místo zaujímá ODS se 13 procenty. Do dolní komory by se podle agentury dostaly i další dosavadní sněmovní strany s výjimkou TOP 09. V září se nedařilo komunistům, kteří ze srpnových osmi procent spadli na 5,5 procenta. Model zveřejnila Česká televize.

Blížící se volby na pražský magistrát s sebou přinášejí velké množství témat, na kterých panuje shoda napříč celým politickým spektrem. Vyplývá to ze srovnání českého start-upu Anomalytics. K obdobným zjištěním přišel také server E15.cz, který v následujících dnech přinese analýzu volebních slibů. 

V říjnových volbách do obecních zastupitelstev se bude v hlavním městě volit pouze v jednom celopražském obvodu, jak tomu bylo i před čtyřmi lety. Zastupitelé tak odmítli návrh zastupitele Jiřího Nouzy (nez.), aby se Praha rozdělila na sedm obvodů, což prosazovaly TOP 09, ANO a ODS. "Soutěž o magistrát tak bude férová," uvedl zastupitel Adam Zábranský (Piráti).

Většina stran v pražském zastupitelstvu by chtěla v nadcházejících komunálních volbách zachovat celopražský volební obvod. ANO a ODS nicméně nevylučují debatu nad případným rozdělením Prahy na více částí. Jde přitom o rozhodnutí, které může výrazně ovlivnit výsledek hlasování.

Před dvěma týdny byl zvolen předsedou TOP 09, strany, která se jen s obtížemi doškrábala do poslaneckých lavic. Europoslanec Jiří Pospíšil má ale podle svých slov rád výzvy a obrození TOP 09 považuje za svou další misi. V rozhovoru pro deník E15 politickým konkurentům vyčítá populistický euroskepticismus, což údajně vede jednak ke špatné pověsti České republiky v EU, jednak špatnému obrazu unie v Česku.

Již takto nepříliš vysoká tuzemská volební účast se během posledních let propadá stále hlouběji. Ještě v 90. letech byli Češi ve volební docházce premianty mezi postkomunistickými státy, parlamentní volby v roce 2002 ovšem zaznamenaly dramatický propad, který s menšími odchylkami trvá už patnáct let. Nejnižší zájem o volby je přitom mezi mladými lidmi, což je pro budoucnost země alarmující. Nejít k volbám je totiž občanským selháním, které ve funkční demokracii nemá co dělat.