volební preference v září - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volební preference v září, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
V sobotu ráno odstartovaly předčasné parlamentní volby na Slovensku. Výsledky mohou přinést výrazný obrat ve směřování slovenské politiky. Volební průzkumy ukazují, že hlavními kandidáty na budoucího premiéra jsou Robert Fico ze strany SMER-SD a Michal Šimečka ze strany Progresívne Slovensko. Volební místnosti se otevřely v sobotu 30. září v 7:00 a uzavřely se ve 22:00. Sčítání hlasů začalo hned poté, neboť Slovensko má jednodenní volby. Volební výsledky by měly být známy v neděli. Volby na Slovensku 2023 ...
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Na Slovensku je v plném proudu ostrá fáze kampaně před předčasnými parlamentními volbami, které se uskuteční 30. září. Průzkumům už několik měsíců vévodí Směr-SD s někdejším trojnásobným premiérem Robertem Ficem a dotáhnout se ho snaží Progresivní Slovensko (PS) s místopředsedou europarlamentu Michalem Šimečkou. Důležitější než vítězství ale bude nakonec schopnost dát dohromady parlamentní většinu. Do Národní rady se může dostat zhruba desítka stran, z nichž se poměrně dost pohybuje kolem hranice ...
Volby do Evropského parlamentu neboli eurovolby se konají každých pět let. Své zastupitele v EU si Češi zvolí na jaře roku 2024. Kdy bude známé přesné datum voleb a jakým způsobem půjde hlasovat pro kandidáty na europoslance?
Slovensko má svou první úřednickou vládu v historii, která by měla rozhádanou zemi dovést k volbám 30. září. Prezidentka Zuzana Čaputová ke krajnímu řešení nepolitického kabinetu přistoupila poté, co se vláda bez důvěry pod vedením Eduarda Hegera (Demokrati) zhroutila a už technicky nebyla schopna vládnout. Chaosu využívá obrozený veterán tamní politiky Robert Fico i nástupci fašistů, kteří ovládli sociální sítě. Slovensko směřuje k volbám, po kterých nebude lehké vládnout.
Armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel narazí ve druhém kole prezidentských volbeb na Andreje Babiše. S Babišem má Pavel společné členství v KSČ, o kterém dnes bývalý vojenský důstojník otevřeně hovoří. Podporuje směřování republiky na Západ a posilování spolupráce v rámci Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Sloganem jeho prezidentské kampaně je „Vraťme Česku řád a klid.“ Prezidentské volby se konají v lednu.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Sněmovní volby by na přelomu října a listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druhá by byla ODS, kterou by podpořilo 21,5 procenta voličů. Celkem by zastoupení ve Sněmovně mělo šest politických stran a hnutí, vyplývá v neděli zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Pod pětiprocentní hranicí by podle něj skončili kromě sociálních demokratů také lidovci.
Všechno to do sebe zapadá, všechno to vypadá zatraceně logicky. Možná až příliš. Tak nějak by mohla vypadat typická reakce na současné dění prakticky kdekoliv ve světě. Nedůvěra v logiku běžného úsudku, nedůvěra v to, že různé studie a průzkumy, kterých je každý den nepočítaně, skutečně přinášejí důležitou zpětnou vazbu o vývoji společnosti, podle níž se potom můžeme orientovat a rozhodovat.
