volební preference v září 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volební preference v září 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Neriskovat a pomalu, cílevědomě budovat kariéru politika a diplomata opřenou o tvář populárního herce známou nejširší veřejnosti z televizních obrazovek. Tak lze stručně shrnout profesní DNA exministra obrany a zahraničí za ANO, současného českého velvyslance v Izraeli Martina Stropnického. Debakl nejsilnějšího opozičního uskupení v letošních senátních volbách, v nichž se přitom jeho lídr Andrej Babiš velmi silně angažoval, oživil spekulace o kandidatuře Stropnického na úřad prezidenta. Účast v souboji o ...
Prezidentský kandidát Tomáš Zima zdůrazňuje, že je proti extrémům v politice i životě. Podle něj musíme vytvářet větší prostor a příležitosti pro lidi, kteří jsou ochotni se domluvit na společných rozumných řešeních. „Zabránit nárůstu extrémních postojů považuji za mnohem důležitější než spekulovat o tom, co uděláme, až se něco stane,“ říká bývalý rektor Karlovy univerzity.
Média se už několik měsíců plní průzkumy, které ukazují volební preference. Na podzim, konkrétně 8. a 9. října, se totiž budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Průzkumům, které sledují, kdo by letos mohl vyhrát volby, se věnují agentury jako Data Collect, Kantar CZ, Median nebo STEM. O první příčku u většiny průzkumů v tuto chvíli bojují koalice Pirátů a STAN, koalice SPOLU a hnutí ANO.
Německo se připravuje na klíčové volby. Pozici kancléřky po šestnácti letech opustí Angela Merkelová. Jaké preference přisuzují stranám nejaktuálnější volební průzkumy? Ohrozí vládní strany protiimigrantská AfD anebo extrémní levice? Jací jsou kandidáti na kancléře?
Němečtí Zelení vyrážejí do volebního boje. Ten se sice bude konat za rok v září, ale už o minulém víkendu proběhl předvolební sjezd, na němž se momentálně druhá nejsilnější strana v Německu dohodla na základních tezích programu. Otázku ohledně lídra – kdo z dua Annalena Baerbocková a Robert Habeck bude kandidovat na kancléřský post – nechala strana opět na později.
V těžkých dobách se sází na jistotu. Potvrzují to i nejčerstvější průzkumy volebních preferencí v Německu. Čím déle trvá koronakrize, tím více rostou preference vládní unie CDU/CSU.
V Rakousku proběhly na konci září parlamentní volby. Oproti těm našim mají jeden podstatný rozdíl – účastnit se jich občané mohou již od 16 let. V Česku s návrhem na volební právo od 16 let přišlo hnutí Starostové a nezávislí. Jaký to má v Rakousku dopad na volební účast? A ovlivní podobná změna i samotné výsledky voleb?
