volební průzkumy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volební průzkumy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Média se plní volebními průzkumy, které ukazují volební preference. Na podzim, konkrétně 8. a 9. října, se totiž budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Průzkumům, které sledují letošní volební preference, se věnují agentury, jako jsou Data Collect, Kantar CZ, Median nebo STEM. První příčku u většiny průzkumů zaujímá koalice Pirátů a STAN, která předběhla hnutí ANO. Na druhé příčce se střídá ANO s koalicí SPOLU složenou z TOP 09, ODS a KDU-ČSL.
Rychle rostoucí zadlužení Česka, které by splácely nastupující generace daňových poplatníků, začíná rezonovat ve volebních kampaních. S výjimkou ČSSD a komunistů chtějí ušetřit desítky miliard korun ročně všichni hráči, kterým průzkumy přisuzují zisk poslaneckých mandátů. Recept na ozdravení veřejných financí zatím nenabídlo hnutí Přísaha.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Strany začaly představovat volební programy, předvolební boj započal. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Sloučit všechny digitální agendy státu včetně služeb pro veřejnost pod nové ministerstvo plánují Piráti se Starosty a nezávislými. Uskupení by zároveň zrušilo rezort pro místní rozvoj. A ministerstvu vnitra by sebralo celou oblast informatiky a zřejmě i kontrolu nad státním podnikem Česká pošta, který je v počtu zaměstnanců druhým největším v zemi.
Praha, která má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a které by chtěl dotáhnout.
Na stránkách prestižního amerického výzkumného institutu NBER se nedávno objevila studie, jejíž závěry naznačují, že koronakrize může mít dlouhodobé nepříznivé důsledky v politické rovině. Studie na základě empirických dat zjistila, že pokud člověk zažije takovou krizi v „citlivém“ (impressionable) věku 18–25 let, má to dlouhý nepříznivý dopad na jeho důvěru v politické instituce a politiky. Tento efekt se vyskytuje jen u zmíněného citlivého věku.
Vrbětická kauza nejspíš rozpoutá širší debatu o evropské politice vůči Rusku včetně energetické závislosti na něm. Symbolem obojího je v posledních letech plynovod Nord Stream 2. Lze čekat, že jeho odpůrci budou chtít situace využít k ještě většímu tlaku na Berlín, aby z projektu vycouval. Odborníci míní, že vnitrostátní pohled na potrubí mohou ovlivnit blížící se volby, Německo však nemá příliš na výběr. Pokud nechce činit dramatické změny v energetických plánech, ruský plyn potřebuje. Česko k zastavení ...
Krajina po víkendových politických bitvách zůstává přehledná. Sociální demokracie by se dál ráda opatrně odstřihávala od spojení s toxickým hnutím ANO, ale sílu na změnu nenašla. Komunisté budou chtít dál předstírat, že nebyli faktickou součástí Babišovy koalice, ale vládu do voleb nepoloží. A prezident Zeman prostřednictvím jemného vydírání předsedy vlády dál fakticky vládne, navíc dostane jako rituální odměnu hlavu ministra zahraničí Tomáše Petříčka.
Stát nefunguje, jak má. Nedokáže jednat systematicky, není schopen zvládnout větší projekty od infrastruktury po sociální oblast. A vláda pouští veřejným financím žilou mnohem víc než jen kvůli koronaviru, aniž by to měla pokryté z příjmů či úspor.
Konsolidace veřejných financí bude drahá a nebude pro voliče přitažlivá, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pokud jsme se k ní neodhodlali doteď, po volbách se jí určitě nevyhneme. „Kdyby se pro příští rok udělal rozpočet s deficitem 150 miliard korun, tak jsme možná otočili ještě včas. Ale jestliže ministryně financí pracuje s částkou 300 miliard, jedeme přímo na dluhovou brzdu,“ tvrdí ekonomka.
