volební účast komunální volby 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volební účast komunální volby 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Letošní leden se nesl ve znamení voleb, po pěti letech jsme si volili prezidenta republiky. Možnost využít své volební právo budeme mít i v dalších letech. Až v roce 2027 se poprvé uskuteční volební prázdniny – samozřejmě za předpokladu, že vše půjde podle plánu a nebude zapotřebí vyhlásit předčasné volby. Co všechno nás až do roku 2032 čeká? Projděte si podrobný volební kalendář.
Prezidentské volby v roce 2023 provází podle dosavadních zpráv vysoká volební účast. Možnost jít k volbám a aktivně ovlivnit výsledky voleb mají Češi teprve něco málo přes třicet let. Svobodné rozhodnutí si tak užívají a nebojí se některé volby vynechat.
O hlasy voličů v lednových prezidentských volbách chtějí usilovat celkem dvě desítky osobností, jako o favoritech se ale mluví o trojici kandidátů. Nakonec všechno může být jinak, jak v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Jan Červenka. „Zatím jsou naměřené preference mělkou záležitostí,“ říká s tím, že lidé zatím volby příliš neřeší. „Kampaň zkrátka může všechny tyhle výchozí pozice silně zpřeházet a rozmetat.“
Úspěch. To je lídry vládních i opozičních stran nejčastěji skloňované slovo po komunálních volbách a po prvním kole souboje o třetinu Senátu. O úspěchu hovoří šéf ANO Andrej Babiš, jehož hnutí si oproti minulému hlasování o obecních zastupitelstvech mírně polepšilo. Má také nejvíce postupujících finalistů do druhého kola senátních voleb. Nadmíru spokojena může být SPD Tomia Okamury s novými zastupiteli v Praze a v řadě dalších měst a obcí. Mezi poraženými jsou komunisté a především v senátním klání hnutí ...
Letos na podzim se budou tradičně po čtyřech letech konat komunální volby, tedy volby zástupců do menších a malých celků územní samosprávy, to znamená do zastupitelstev obcí, měst či městských obvodů. Letošní termín pro komunální volby připadá na 23. a 24. září 2022.
Snaha opozičních uskupení ANO a SPD proměnit nadcházející komunální a senátní volby v test spokojenosti s vládou Petra Fialy bude částečně úspěšná v největších městech. V menších obcích však stranické dresy proti kandidátům, jež lidé znají, moc nezaberou. Předpokládají to politologové, které oslovil deník E15. Celostátně podle nich hnutí Andreje Babiše v souboji o zastupitelstva dosáhne maximálně na třetí příčku, v Senátu může mírně posílit.
Praha, která má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a které by chtěl dotáhnout.
Kraje to u nás ani dvacet let po svém vzniku nemají lehké. A podobné je to s krajskými volbami – někdy jsou považovány za druhořadé, případně za malé referendum o vládní politice či za generálku na sněmovní klání. Mají ale svůj význam. Jak dopadnou ty nadcházející podzimní? “Hnutí ANO je přinejmenším favoritem voleb. Může se ale začít hroutit jeho obraz jako neporazitelné vítězné strany,” říká ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Jüptner.
Státní rozpočet je špatně nastavený, myslí si šéf ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Chybějí prý prostředky na vládní priority. „Kolegové z ANO si musejí vyjasnit, zda se z hnutí nestává pravicová strana střihu Miroslava Kalouska,“ říká v rozhovoru Hamáček v narážce na tvrdá úsporná opatření někdejšího ministra financí. Od nadcházejícího sjezdu sociální demokracie očekává omlazení stranického vedení a schválení nových stanov.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) utrpěla ránu v nedělním druhém kole místních voleb, když nedokázala získat pod svou kontrolu žádné z největších měst v zemi. Uvedla to agentura AP s odvoláním na výsledky zveřejněné v polských médiích. Podle nich ze 107 „primátorských“ měst získalo PiS toto křeslo jen v šesti městech, z nichž největší je Zamość se 64 tisíci obyvatel.
