volici ano - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu volici ano, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) odstoupil z čela pražské kandidátky sociální demokracie pro letošní sněmovní volby. Místní buňka v pondělí požádala stranické vedení, aby Petříčka nahradila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Petříček na to reagoval svým odstoupením z kandidátky. Podle něj tím byla narušena její demokratická tvorba. Kritizuje rovněž „masivní kšeftování s hlasy a rozdělování trafik“ ve veřejné správě výměnou za loajalitu uvnitř ČSSD.
Ani třetí pokus o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO) opozici nevyšel. Z jednacího sálu sněmovny odešli ve čtvrtek komunističtí poslanci a později i nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Opozici se tím pádem nepodařilo sehnat potřebných 101 hlasů pro svrhnutí vlády a kabinet tak může vládnout dál. „Je teď, myslím, naprosto zřejmé, kdo vládu podporuje, a kdo ne,“ řekl šéf ODS Petr Fiala. Pro nedůvěru hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82.
S blížícími se volbami se pohledy občanů volajících po změně upínají na dva opoziční bloky, které se zformovaly jako alternativa k vládě Hnutí ANO. Ať vyhraje kterýkoliv z nich, ke vládě bude však nejspíš potřebovat spolupráci toho druhého. Jenže je spolehlivě pojí jediná věc.
Opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) nashromáždí dostatek podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Schůze by se měla podle dohody uskutečnit na začátku června. K jejímu svolání je třeba 50 podpisů. Spolu má 40 poslanců, kluby Pirátů a STAN dohromady čítají 28 zákonodárců.
Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují české vládě, klesl podle průzkumu meziročně ze 40 na 19 procent. Češi tak věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel Evropské unie. K heslu „Best in covid“, kterým zhodnotil naši situaci premiér Andrej Babiš v srpnu 2020, si tak můžeme přidatdalší zářez – „Best in nedůvěra“. Ještě razantnější je nespokojenost s politickou situací celkově – s tou je spokojeno pouze 11 procent obyvatel a jako velmi špatnou ji hodnotí polovina Čechů a Češek.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Loňské krajské a senátní volby opět finančně vysílily politické strany, polovina z nich se propadla do ztráty, ostatním se významně snížil předloňský přebytek. Vychází to z finančních zpráv, které musely strany do čtvrtka předložit. Nejhůře jsou na tom sociální demokraté, kteří skončili ve třicetimilionové ztrátě. Další těžkou zkouškou politických financí budou letošní sněmovní volby, na kampaň mohou strany utratit až 90 milionů korun.
Když se nějaký výsledek objeví dvakrát, je to už trend, říká se s nadsázkou. Nyní už druhá agentura po sobě přišla s předpovědí, že nadvláda hnutí ANO končí. Přinejmenším v momentální popularitě ho střídá tandem Piráti–STAN.
