Volne hranice do polska - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Volne hranice do polska, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Košík prochází transformací, kterou před necelým rokem započal Ivan Utěšil, na jejímž konci by se měl online prodejce potravin díky partnerství s německým obrem Metro zaměřovat na regiony mimo Prahu. „Chceme do regionů přinést metropolitní standard, ale nikoliv za metropolitní cenu," říká Utěšil v rozhovoru pro deník E15. Šéf Košíku také popisuje, jakými změnami firma za poslední rok prošla nebo jak se chce odlišit od Rohlíku.
Spor Kyjeva se státy východního křídla Evropské unie o dovoz levného ukrajinského obilí se vyostřuje. Po Polsku a Maďarsku v pondělí pozastavilo import zemědělských komodit z Ukrajiny také Slovensko a k témuž v zájmu ochrany domácích producentů vyzývá tuzemská Agrární komora. Jednostranně vyhlášené embargo nicméně kritizuje Evropská komise a za nesmyslné je považují i někteří podnikatelé a ekonomové, které oslovila E15.
Čtvrtina dospělých Ukrajinců, kteří utíkali před ruskou útočnou válkou, v Německu už rok od začátku války naplno pracuje. Další desítky tisíc se připravují v kurzech na složitější a zajímavější práci a lepší odměnu. Německý pracovní trh potřebuje především takové lidi. Podle odhadu ekonomů ze soukromých i státních institucí schází Německu dlouhodobě čtvrt milionu lidí v kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných profesích. Ukrajinci je mohou zaplnit jen z malé části.
V únoru loňského roku, když se kolony ruské techniky valily přes hranice Ukrajiny, varovali mnozí analytici před jakýmsi kybernetickým armagedonem, kdy měli ruští experti uvrhnout Ukrajinu prakticky do doby kamenné. Hodinu před začátkem invaze se jim skutečně podařilo shodit satelitní komunikační systém americké firmy Viasat, na kterém byla částečně závislá ukrajinská armáda. Realita dalších měsíců je ale mnohem příznivější, než temné obavy expertůz počátku války.
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
Ministři energetiky evropských zemí dál hledají nástroje, kterými by zmírnili následky energetické krize a její dopady na životní úroveň lidí i na konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pokud ceny energií neklesnou, lze očekávat další vlnu deindustrializace – přesný opak toho, o co Evropská unie usiluje. Paradoxně by to mělo negativní klimatické dopady. Elektřina je jinde ve světě sice levnější, ale její výroba produkuje v průměru více emisí než při výrobě v Evropě.
Chorvatsko vstoupí do schengenského prostoru od 1. ledna 2023, rozhodli ministři vnitra zemí Evropské unie. Češi tak budou moci jezdit do Chorvatska bez hraničních kontrol. „Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem schengenu!“ reagoval na twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković.
Investiční skupina Hartenberg, ve které má majoritu svěřenský fond Andreje Babiše SynBiol, zažívá nejaktivnější rok od svého založení. „Jsme tak trochu na křižovatce. Na konci června jsme prodali minoritu ve FutureLife a od té doby hledáme, kam peníze z transakce umístit. V souhrnu jde asi o sto milionů eur. Letos jsme dokončili už deset akvizic, což je nejvíc v historii skupiny,“ říká zakladatel Hartenbergu Jozef Janov.
Zásah polského pohraničí raketou zřejmě ruské výroby, při němž zahynuli dva lidé, nebyl podle všeho namířený proti Polsku. Přesto ukázal reálnou hrozbu těchto zbraní překonávajících za extrémně krátkou dobu stovky i tisíce kilometrů. Ochranou před nimi jsou systémy protivzdušné obrany, jako je například americký mobilní komplet Patriot se střelami dlouhého doletu země-vzduch. Česko však žádný podobně účinný systém především proti balistickým raketám nemá, a to už od devadesátých let minulého století.
Jako déjà vu se v běžné řeči označuje situace, kdy člověka přepadne svědivý pocit, že to, co zrovna vidí či prožívá, již minimálně jednou v životě okusil. Respektive se jedná o určité nutkání věřit, že daná situace není originální, ale představuje opakování něčeho minulého. A přesně takto si musí připadat každý alespoň částečný znalec historie při pohledu na současnou energetickou krizi, v níž se zoufalá Evropa snaží hledat volné zdroje po celém světě a, je-li to nutné, i vysoce přeplácet své konkurenty z ...
