výnos penzijních fondů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu výnos penzijních fondů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Na konci roku 2020 si spořilo se státním příspěvkem na penzi v Česku 4 415 759 lidí. Z toho 3 134 354 v transformovaných a 1 281 406 v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření (DPS). To loni navzdory krizi úspěšně rostlo. Ke konci roku si v něm spořilo 1 281 406 účastníků. To je o 12,5 procenta více než v roce 2019.
Zhodnocení penzijních fondů v loňském roce v průměru nepřekonalo inflaci. Měnit přísné zákonné mantinely pro jejich investování přesto není nutné, říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop. Kdo hledá výnos, v nabídce fondů si podle něj i tak dokáže vybrat.
Střádalové v penzijních fondech mají za sebou špatný rok. Nejenže jim povětšinou jejich peníze takřka nic nevydělaly, kvůli inflaci navíc většina z nich vyhlíží hubenější důchod než před rokem.
Globálním konzervativním investorům loni zbyly oči pro pláč. Dříve tradiční, bezpečná a vyhledávaná investice v podobě státních dluhopisů totiž jen za uplynulý rok připravila investory ponejvíce z řad penzijních fondů, pojišťoven či bank o více než dvě procenta.
Z loňských výsledků všech tuzemských účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření vyplývá, že třetina z nich zhodnotila úspory lidí na penzi nad inflaci.
Téměř všechny účastnické fondy si za rok 2020 pohoršily, jen dva z nich přinesly klientům vyšší zhodnocení než v předešlém roce. A zatímco v roce 2019 přinesly všechny kladný výnos, loni zaznamenaly dva z nich ztrátu a velká část ani nepřekonala inflaci 3,2 procenta. Během osmileté existence dosáhlo reálného výnosu 11 z 23 fondů. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Freedom Financial Services.
Nástup druhé vlny pandemie znovu ukrojil pořádný díl z aktiv, na kterých mohou investoři alespoň něco vydělat. Na dohled od historického maxima totiž narostl objem globálních státních dluhopisů se záporným výnosem, na kterých investoři naopak tratí. Koncem října se tak obchodovaly se znaménkem minus bondy za bezmála 17 bilionů dolarů, což je o téměř polovinu více než ještě na začátku letošního roku a dvojnásobek oproti březnovému vrcholu první vlny pandemie.
Penzijní reforma v Česku se stala takřka legendou. Nynější třicátníci a čtyřicátníci se proto zařizují po svém a střádají si na stáří na vlastní pěst. Stát neschopný koncepčního kroku přichystal budoucím důchodcům alespoň malou úlitbu, takzvaný účet dlouhodobých investic, který má zajištění na stáří svépomocí alespoň trochu ulehčit. „Motivem pro jeho zavedení je mimo jiné snaha naučit lidi, aby byli schopni se postarat sami o sebe a aby rostla obec těch lidí, o které se nebude muset stát bezpodmínečně ...
Po mnoha letech ve veřejném sektoru a korporátu se Vladimír Bezděk stal startupistou a zapojil se do projektu, který umožňuje drobné investice do realit komukoli. Chtěl se zkusit uživit sám, zaštítěn jen svou pověstí a zkušeností. „Kolik stojí postavit se na vlastní nohy? Není to, na co jsem byl zvyklý, ale nevadí. Je to obohacující,“ říká bývalý šéf několika pojišťoven, poradce bankovní rady ČNB a muž, jehož jméno kdysi dalo název vládní expertní komisi pro přípravu penzijní reformy.
I když krize covid-19 významně zahýbala ceny aktiv na finančních trzích směrem dolů, tuzemští investoři nepodlehli panice. Mnozí z nich naopak využili příležitosti nízkých cen a více investovali nebo sáhli po agresivnější investiční strategii. Což platilo i pro investory do podílových fondů.
