výše hodinové mzdy v německu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu výše hodinové mzdy v německu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České firmy dávají zaměstnancům menší část z vytvořené přidané hodnoty než podniky v eurozóně. Peníze potřebují na vyšší investice. Navíc objem peněz vytvořených v české ekonomice, které lze přerozdělit, za západní Evropou pořád výrazně zaostává.
České banky už více než rok registrují zvyšující se poptávku podniků po financování robotizace a automatizace výroby. Investicím nahrávají nízké úrokové sazby a evropské dotace.
Roční průměrná mzda v ČR v roce 2014 činila necelých 345 tisíc korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie. Ve výši průměrné mzdy je tak ČR na 19. místě mezi evropskými zeměmi. Nejvyšší mzdy jsou v Lucembursku, Dánsku nebo Irsku. Naopak nejnižší mzdy jsou v Bulharsku nebo Rumunsku. Informovali o tom zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Německá automobilka Daimler by ráda v letech 2016 až 2018 ve své francouzské továrně v Hambachu prodloužila zákonem stanovený 35hodinový týden o čtyři hodiny. Využít k tomu chce opatření, které umožňuje firmám dočasně prodloužit pracovní dobu, zaručí-li zachování pracovních míst. Podle agentury Bloomberg dal Daimler najevo, že v případě krachu jednání s odbory přesune výrobu jinam.
Česká republika patří mezi země Evropské unie s největšími rozdíly v příjmech mužů a žen. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat za rok 2013. V celoevropském průměru byly tehdy platy žen o 16,4 procenta nižší než platy mužů, v Česku byl v témže roce rozdíl 21,1 procenta. Ve srovnání s rokem 2008 se rozdíl ve výši platů obou pohlaví ve většině zemí EU, včetně Česka, zmenšil.
Sociální revoluce se odkládá, Německo plošnou minimální hodinovou mzdu zatím zavádět nebude. Přitom ještě před pár týdny sociální křídlo CDU/CSU kolem Angely Merkelové plánovalo, že plošnou hodinovou mzdu zavede.
Co zbylo z konzervativní CDU z časů Konrada Adenauera nebo Helmuta Kohla? ptá se německý tisk. Kancléřka Angela Merkelová boří jedno konzervativní tabu za druhým. Přišla s atomovým exitem, zrušila povinnou vojenskou službu, mluví o opuštění systému obecných škol. Nyní způsobila další rozruch, když zaútočila na další konzervativní dogma – chce zavést plošnou minimální mzdu.
