vysledky 2 kola prezidentskych voleb - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu vysledky 2 kola prezidentskych voleb, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Češi půjdou v pátek a sobotu opět k volbám. Za zvláštních hygienických opatření rozhodnou o tom, kdo povede v příštích čtyřech letech krajská zastupitelství. Kromě toho proběhne první kolo senátních voleb, které ukáží, na kolik se promění třetina Senátu. Zatímco v krajích má vládní ANO nakročeno k vítězství, v Senátu si opozice bez ohledu na výsledek udrží většinu.
Nejvíce hlasů v dnešních prezidentských volbách v Polsku dostal podle očekávání dosavadní šéf státu Andrzej Duda. Nadpoloviční většinu ale nezískal, takže se za dva týdny bude konat druhé kolo. V něm se Duda utká s kandidátem opozice Rafalem Trzaskowským, který skončil na druhém místě. Hlasovat přišlo 64,4 procenta voličů. To je pro první kolo prezidentských voleb nejvyšší volební účast od roku 1995, kdy činila 64,70 procenta.
Web E15 přináší přehled důležitých témat, která by vám dnes neměla uniknout.
Stávající rumunský prezident Klaus Iohannis obhájil svůj mandát hlavy státu. Centristický politik ve druhém kole voleb jasně porazil sociální demokratku Vioricu Dancilaovou, když získal 63,2 procenta hlasů. Iohannis potvrdil roli favorita a může zůstat dalších pět let v úřadu. Již po zveřejnění prvních odhadů prezident prohlásil, že zvítězilo moderní a evropské Rumunsko.
Argentinským prezidentem byl už v nedělním prvním kole voleb hlavy státu zvolen kandidát středolevé koalice Fronta všech Albert Fernández, když získal téměř 48 procent hlasů. Vyplývá to podle agentury DPA z oficiálních výsledků voleb po sečtení více než 90 procent hlasů. Volební účast činila přibližně 81 procent. Dosavadní argentinský prezident Mauricio Macri, který mandát obhajoval, už vítězství opozičního kandidáta uznal a poblahopřál mu.
Příští sobotu čekají Slovensko prezidentské volby. Průzkumy favorizují předsedkyni neparlamentní strany Progresivní Slovensko Zuzanu Čaputovou. Kromě ní má reálnou šanci na vítězství ještě soudce Štefan Harabin a kandidát strany Smer–SD Maroš Šefčovič.
Volby uprostřed funkčního období, tzv. midterms, jsou ve Spojených státech druhým nejdůležitějším volebním kláním. Probíhají vždy přesně dva roky po volbě prezidenta a většinou nedopadají pro hlavu státu moc dobře. Současný prezident Donald Trump sice před dvěma lety postavil mnoho dosud platných předpokladů na hlavu, přesto se tentokrát může vše odehrát podle zaběhlých zvyklosti. Čtěte pět důvodů, proč na výsledcích voleb do Kongresu tolik záleží.
Dnes a zítra se otevřou volební místnosti. Možnost volit přímo v zahraničí mají občané České republiky ve dvou druzích voleb. Kde a v jaké míře Češi tuto možnost využívají? A mohou výsledky ze zahraničí něco ovlivnit?
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl první ze stížností na kampaň vítěze prezidentské volby Miloše Zemana, podali ji čtyři lidé z Prahy. Prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, volební senát nezjistil. Uchopení tématu migrace ani heslo "Stop imigrantům a Drahošovi" nelze podle soudu považovat za protiprávní, byť se slogan mnohým mohl zdát zavádějící či nepravdivý. Soud zamítl také 11 jiných stížností na prezidentskou volbu, dalšími se ještě bude zabývat.
Těsný výsledek prezidentské volby mimo jiné znovu ukázal na rozdělení české společnosti. Podle bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta se potvrdila propast mezi Prahou a zbytkem republiky. „Naprosto ale odmítám dělení na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu. To je nebezpečné, s tím si nehrajme,“ říká.
