výsledky voleb 2018 podle měst - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu výsledky voleb 2018 podle měst, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Turci budou muset za dva týdny opět k volebním urnám. Stávající prezident Recep Tayyip Erdoğan v prvním kole hlasování jen těsně nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Jeho vyzyvatel, kandidát sjednocené opozice Kemal Kiliçdaroğlu, půjde do druhého kola se ziskem 44,9 procenta hlasů.
Jsou všichni voliči Miloše Zemana voliči Andreje Babiše? A jak se Česko proměnilo od posledních prezidentských voleb? Deník E15 v jednom z posledních předvolebních textů podrobně srovnává zisky vítěze prvního kola prezidentské volby v roce 2018 Miloše Zemana a vítěze prvního kola voleb letošních – Petra Pavla. Z analýzy vyplývá, že se mu podařilo získat přes 1300 obcí, kde původně vítězil Zeman – což je zhruba čtvrtina Zemanových zisků. Absolutně nepřijatelný není ani pro voliče ANO.
Česko zažívá dva mimořádně nehezké týdny. Mnozí lidé se hrozí války s Ruskem a mobilizace, jiní sledují ještě hlubší dno volební kampaně, než jaké v prezidentském duelu mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem donedávna tušili. Místo sudetských Němců a migrantů, které proti svým soupeřům v minulosti vytáhl končící prezident Miloš Zeman, přišel Babiš s ještě těžším kalibrem válečných útrap. Jeho soupeř Pavel zachoval klid, byť na kousavosti vůči šéfovi ANO v posledních dnech přidává.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Primátoři dvou největších měst na Slovensku, Bratislavy a Košic, stejně jako většina hejtmanů osmi samosprávných krajů obhájili v sobotních komunálních a krajských volbách své funkce. Vyplývá to z předběžných výsledků hlasování, které zveřejnil slovenský statistický úřad. Komunální a krajské volby se v zemi poprvé konaly ve stejném termínu.
Voliči si vybrali nové složení obecních a městských zastupitelstev. Analýza celkových výsledků ukazuje, že ze sněmovních stran nejvíce propadlo hnutí STAN, které přišlo dohromady téměř o třetinu svých zastupitelů – a to především v nejmenších obcích. Naopak lehce si polepšilo hnutí ANO nebo SPD. Patrný je zároveň pokračující strmý pád levice, která přišla dohromady o další dva tisíce mandátů. Podrobná datová analýza webu E15 shrnuje zisky a ztráty jednotlivých stran.
Letos na podzim se budou tradičně po čtyřech letech konat komunální volby, tedy volby zástupců do menších a malých celků územní samosprávy, to znamená do zastupitelstev obcí, měst či městských obvodů. Letošní termín pro komunální volby připadá na 23. a 24. září 2022.
Snaha opozičních uskupení ANO a SPD proměnit nadcházející komunální a senátní volby v test spokojenosti s vládou Petra Fialy bude částečně úspěšná v největších městech. V menších obcích však stranické dresy proti kandidátům, jež lidé znají, moc nezaberou. Předpokládají to politologové, které oslovil deník E15. Celostátně podle nich hnutí Andreje Babiše v souboji o zastupitelstva dosáhne maximálně na třetí příčku, v Senátu může mírně posílit.
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že nasbírala padesát tisíc podpisů potřebných k občanské kandidatuře na úřad prezidenta. Za sebou má bohatou historii bojů proti „solárním baronům“, soudních sporů i údajných pokusů o atentát. O svých zkušenostech napsala několik knih. Voliče chce zaujmout nejen svou odborností v oblasti plynárenství, ale i upraveným heslem Donalda Trumpa z posledních amerických prezidentských voleb „Česko na prvním místě“.
Prezidentský kandidát Tomáš Zima zdůrazňuje, že je proti extrémům v politice i životě. Podle něj musíme vytvářet větší prostor a příležitosti pro lidi, kteří jsou ochotni se domluvit na společných rozumných řešeních. „Zabránit nárůstu extrémních postojů považuji za mnohem důležitější než spekulovat o tom, co uděláme, až se něco stane,“ říká bývalý rektor Karlovy univerzity.
