výsledky voleb liberecký kraj - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu výsledky voleb liberecký kraj, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Střet mezi namyšleným a bohatým hlavním městem se zbytkem České republiky, nebo také pražská kavárna proti venkovu, jehož problémy „Pražáci“ nechápou. Tak deset let rozděloval občany končící prezident Miloš Zeman, aby si přihrával voličskou přízeň. Souboj mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem ukazuje, že toto umělé schéma neplatí.
Ze třinácti krajských měst vyhrálo ANO v osmi z nich, ovládlo také další velká a střední města. V Praze ani v Brně, dvou největších českých městech, však hnutí někdejšího premiéra Andreje Babiše na první příčku nedosáhlo. ANO může také posílit v Senátu, nicméně většinu v horní komoře parlamentu zřejmě udrží vládní strany. Z politických subjektů získala celostátně nejvíce zastupitelů KDU-ČSL, drtivou většinu jich jako obvykle vybojovala sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast dosáhla 46,1 procenta.
Poslanec STAN Jan Farský se dnes prohlášením na sněmovním plénu vzdal poslaneckého mandátu. Do Česka přiletěl, aby tento krok učinil, z několikaměsíční stáže ve Spojených státech. Za Farského do dolní komory nastoupí zřejmě ve středu divadelní manažerka a zastupitelka Liberce Jarmila Levko. Je členkou Starostů pro Liberecký kraj, tedy partnerského hnutí Starostů a nezávislých (STAN).
Druhé kolo voleb do třetiny Senátu se koná 9. a 10. října 2020. První kolo voleb do Senátu proběhlo 2. a 3. října. Pouze jeden kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů. Volí se tak v celkem 26 obvodech kromě Děčínska. Současně s prvním kolem se konaly i krajské volby.
Vítězství vládního hnutí ANO, které začíná povážlivě hořknout, růst opozičních Pirátů a STAN a další prudký pokles koaliční ČSSD i komunistů tolerujících kabinet. Tak dopadly volby do krajských zastupitelstev, které jsou považovány za test spokojenosti s mocenským uspořádáním. Navzdory koronavirové nákaze k nim přišlo o něco více lidí než před čtyřmi lety, účast dosáhla téměř 38 procent. V prvním kole souboje o třetinu Senátu zabodovali Starostové a nezávislí a ODS, největší ztrátu má sociální demokracie.
Po víkendových volbách do krajů a Senátu se za vítěze označovali takřka všichni. Rozjela se debata, zda rozhoduje počet získaných mandátů, nebo vyjednaných postů hejtmanů. Komu se opravdu dařilo, a pro koho byly volby debakl? Podívejte se v přehledu.
V letošních krajských a senátních volbách se Starostům a nezávislým dařilo. Byť v deseti krajích vyhrálo hnutí ANO, z opozičních stran nejlépe uspěli právě Starostové. Hejtmany budou mít pravděpodobně díky vítězství v Libereckém a Středočeském kraji. Spolu s ODS vyhráli také v Královéhradeckém kraji, kde však hejtmanství připadne nejspíše občanským demokratům. Předseda STAN Vít Rakušan si myslí, že se opozici podaří obejít vítězné ANO i v dalších krajích, a Starostové budou mít nakonec tři hejtmany.
Vítěze z krajských voleb do zastupitelstev, které se konají 2. a 3. října 2020, budeme předběžně znát do několika málo hodin od uzavření volebních místností. Kompletní výsledky pak budou známy nejdříve v sobotu 3. října večer. Průběžné i finální výsledky volebního klání můžete sledovat zde.
Jakkoli jsou kraje v Čechách rozdílné, některé problémy je spojují. Patrně nejpalčivějším je dopravní infrastruktura. Vázne jak budování dálnic, na které mají regiony jen malý vliv, tak často i opravy silnic nižší třídy. Velkým potížím čelí regionální letiště. Řada krajů má komplikace s udržením soustavy nemocnic, zejména ty menší se potýkají s nedostatkem personálu.
Kraje to u nás ani dvacet let po svém vzniku nemají lehké. A podobné je to s krajskými volbami – někdy jsou považovány za druhořadé, případně za malé referendum o vládní politice či za generálku na sněmovní klání. Mají ale svůj význam. Jak dopadnou ty nadcházející podzimní? “Hnutí ANO je přinejmenším favoritem voleb. Může se ale začít hroutit jeho obraz jako neporazitelné vítězné strany,” říká ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Jüptner.
