výsledky voleb podle krajů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu výsledky voleb podle krajů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Sněmovní volby se mají konat přesně za půl roku. A i když se to po necitlivém zásahu Ústavního soudu zdálo skoro nemožné, je tu novela volebního zákona. Dolní parlamentní komorou prošla ve středu, nyní je na řadě Senát. Radost z toho, že se podařilo najít nelehkou shodu a že se to snad tedy stihne, je namístě.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Letošní vítěz voleb do Poslanecké sněmovny už nemůže počítat s výrazným zvýhodněním. O změně volebního systému, který v roce 2017 přihrál ANO patnáct mandátů navíc, má dolní komora parlamentu rozhodnout už příští středu. Přestože bonifikace silných stran úplně nezmizí, bude jen velmi mírná. Od zásahu Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil, uplynuly dva měsíce.
A přece to jde. Ještě v pondělí vládní představitelé mluvili jako o hotové věci, že nouzový stav má být prodloužen o celý měsíc. Když se ukázalo, že pro to bude menšinová vláda shánět v Poslanecké sněmovně těžko podporu, najednou tu slyšíme o setrvání restrikcí „minimálně do Velikonoc“.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Už dříve navržená novela volebního zákona lidovců se zřejmě stane takzvaným legislativním nosičem změn, které musí parlament schválit kvůli únorovému rozhodnutí Ústavního soudu. Pro podzimní klání o Poslaneckou sněmovnu má zůstat zachováno čtrnáct volebních krajů. Jeden obvod už chce pouze ANO a uskupení Trikolóra.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Největší českou školu pilotů F Air čeká velmi náročný rok. Zahraniční studenti kvůli pandemii sice nedorazili, ale brutální osekávání nákladů jako jinde v letectví se nekoná. „Až krize skončí, musíme být připraveni. Návrat k normálu byl v minulosti vždy velmi rychlý,“ říká ředitel a spolumajitel firmy Michal Markovič. Nedostatek frekventantů ve výcviku profesionálů zatím alespoň částečně vyvažují hobby letci, kterých v pandemii výrazně přibývá.
Ústavní právník Jan Kysela by po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil některé pasáže volebního zákona, nevymýšlel převratné změny. Dokonce by zachoval i kritizovanou d'Hondtovu metodu přepočítávání hlasů na mandáty. „Strany by se měly dohodnout pouze na tom, na čem se dohodnout musí,“ apeluje na politiky Kysela. Pokud by shodu nenašli, Česko by se dostalo do ústavní paralýzy. „Ocitli bychom se v situaci, která nemá právní řešení,“ varuje právník.
V Česku nastalo ústavní dusno. Absolventi všech fakult Vysoké školy života se promptně přeškolili z docentů biatlonu a epidemiologie na PhD. v oboru ústavního práva. Přitom stačilo jen málo. Aby Ústavní soud zrušil podstatné části volebního zákona a de facto označil všechny sněmovní volby za posledních dvacet let za neústavní. Taková prkotina.
