výsledky voleb podle krajů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu výsledky voleb podle krajů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Rychle rostoucí zadlužení Česka, které by splácely nastupující generace daňových poplatníků, začíná rezonovat ve volebních kampaních. S výjimkou ČSSD a komunistů chtějí ušetřit desítky miliard korun ročně všichni hráči, kterým průzkumy přisuzují zisk poslaneckých mandátů. Recept na ozdravení veřejných financí zatím nenabídlo hnutí Přísaha.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Strany začaly představovat volební programy, předvolební boj započal. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Skupina SPGroup byznysmena a politika Pavla Sehnala má za sebou těžký rok, v němž podle předběžných odhadů mohla prodělat až 150 milionů. Přesto se chystá na další růst, a to v oblasti hotelnictví. „Nyní jsme v úzkém jednání o převzetí jednoho rakouského hotelu,“ říká Sehnal s tím, že akvizice by pravděpodobně přesáhla 200 milionů korun.
Praha, která má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a které by chtěl dotáhnout.
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Sněmovní volby se mají konat přesně za půl roku. A i když se to po necitlivém zásahu Ústavního soudu zdálo skoro nemožné, je tu novela volebního zákona. Dolní parlamentní komorou prošla ve středu, nyní je na řadě Senát. Radost z toho, že se podařilo najít nelehkou shodu a že se to snad tedy stihne, je namístě.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Letošní vítěz voleb do Poslanecké sněmovny už nemůže počítat s výrazným zvýhodněním. O změně volebního systému, který v roce 2017 přihrál ANO patnáct mandátů navíc, má dolní komora parlamentu rozhodnout už příští středu. Přestože bonifikace silných stran úplně nezmizí, bude jen velmi mírná. Od zásahu Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil, uplynuly dva měsíce.
A přece to jde. Ještě v pondělí vládní představitelé mluvili jako o hotové věci, že nouzový stav má být prodloužen o celý měsíc. Když se ukázalo, že pro to bude menšinová vláda shánět v Poslanecké sněmovně těžko podporu, najednou tu slyšíme o setrvání restrikcí „minimálně do Velikonoc“.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
