výstavba vysokorychlostních tratí - vše o tématu

Jednou z podmínek fungování jednotného trhu EU je dobře fungující dopravní infrastruktura. S tím se různé státy vypořádávají s různě velkou úspěšností. Zatímco státy západní Evropy se soustředí spíše na propojení již existující dálniční a vysokorychlostní železniční sítě, státy bývalého východního bloku dopravní infrastrukturu evropského významu teprve budují. Děje se tak ale rozdílnou rychlostí. Oproti mnohem většímu Polsku je Česko významně pozadu v rozsahu i v rychlosti.

Koalice Spolu pro Prahu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL udělala po Novém roce vstřícný krok směrem k dosud vládnoucím Pirátům a Starostům a nezávislým. Nabídla jim většinu v radě, ačkoliv „PirStan“ získal dohromady v zářijových volbách o mandát méně než středopravicová aliance. Po jednáních v minulém týdnu došlo k dohodě na podobě koaliční smlouvy. Poté se situace v hlavním městě snad po dlouhých měsících konečně odblokuje. A Praha to nutně potřebuje.

Česká železniční infrastruktura zažívá rekordní rok. Celkem by se podle plánu mělo letos proinvestovat více než 42 miliard korun. Pro srovnání: ještě před třemi lety to nebyla ani polovina této částky. Očekávání pro příští rok jsou ještě vyšší. Financování železničních staveb by se mělo podle Správy železnic opírat o celkový rozpočet v předpokládané výši téměř 62 miliard korun, s možností navýšení až na 70,4 miliardy díky úvěru od Evropské investiční banky.

Jsou to dvě věci, které spolu zdánli vě nesouvisejí, ale přesto se vzájem ně dost ovlivňují: nízká dostupnost vlastnického bydlení v hlavním městě spolu s přetlakem na trhu nájemního bydlení a připravovaná výstavba vysokorychlostních tratí. Jedno ovlivňuje druhé. Pro současné Česko je oproti vyspělým západoevropským zemím typická poměrně nízká mobilita za prací.

Stavaři stále více upozorňují na nedostatek písku a kamene, do kterého se Česko v příštím desetiletí dopracuje. Stávající lomy a pískovny budou v následujícím desetiletí vytěžené a budou ve velkém zavírat. Otevření nových je podle těžařů i stavařů téměř nemožné. Většina záměrů těžby se stává předmětem politických bojů nebo neprojde legislativním sítem. Dovoz suroviny ze zahraničí je nereálný. Znamenalo by to totiž nejen několikanásobné zdražení, ale i neporovnatelně vyšší zatížení silnic kamionovou ...

Metro O, historicky také metro E, je návrh páté, okružní trasy metra. Jeho nejnovější verzi představil v únoru 2022 náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). V pondělí 19. září vedení města oznámilo, že má podklady pro tendr na studii páté linky metra, podmínky soutěže ve stejný den schválili radní magistrátu. Cílem okružní linky je propojit současné i budoucí nové ekonomické oblasti mimo tradiční centrum města. Mělo by dojít i ke vzniku osmi dalších přestupních stanic.

Projekt železničních tunelů pod centrem Prahy, známý také jako metro S, uleví přetíženým úsekům pražské železnice. Umožní tak nejen snazší dojíždění ze Středočeského kraje až do centra hlavního města s přímými přestupy na další linky metra, ale i budoucí vybudování vysokorychlostní železnice.

Dopravním stavbám nastávají těžké časy. Česko bude muset šetřit, zároveň přijde téměř o polovinu dosud čerpaných evropských dotací. Za klíčovou prioritu si tak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) klade získání dostatku peněz na investice. Ty navíc zdražují, například náklady na vysokorychlostní tratě nepůjdou pod bilion korun. „Budoucí efekt tratí se nepočítá jen penězi, významně se mění možnosti lidí z hlediska získávání práce, možnosti studií či lékařské péče. Je to také klíčové, pokud chceme přesunout ...