zákaz skládkování od roku 2024 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zákaz skládkování od roku 2024, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Jedním ze sektorů, které válka na Ukrajině pomůže akcelerovat, je biometan. Společnosti EFG, která na jeho výrobu z biologicky rozložitelného odpadu vsadila, provozuje dosud jedinou biometanovou stanici v zemi. „V roce 2024 chceme mít čtyři stanice a poté přidávat dvě ročně. Do roku 2030 bychom měli vyrábět přes deset milionů kubíků biometanu,“ říká šéf společnosti Tomáš Voltr. V Česku lze z biologicky rozložitelného odpadu získat ročně až sto milionů kubíků tohoto plynu
Odpor měst a obcí k ukončení skládkování odpadu a nedostatečné kapacity pro jeho energetické využití. To jsou dvě hlavní příčiny, proč už teď Česku hrozí, že pro potřeby dopravy v příštím desetiletí nevyrobí z obnovitelných zdrojů tolik energie, kolik si předsevzalo.
ČEZ postaví v Mělníku novou spalovnu odpadů, která bude kapacitou srovnatelná s pražskou spalovnou v Malešicích.
Do křesla ministra životního prostředí přešel Richard Brabec před třemi lety z postu ředitele Lovochemie. „Pro řadu lidí je asi překvapením, že ten Brabec z chemičky za tu dobu nezničil českou přírodu,“ říká ministr. Jenže z ministerstva bude odcházet s několika nesplněnými sliby. Nový zákon o odpadech a zákon o snižování závislosti na fosilních palivech stáhl, protože by je do voleb v parlamentu neprosadil. „Zákon o odpadech dokončím pro dalšího ministra a bez antifosilního zákona se obejdeme,“ tvrdí ...
V Česku platí zákaz skládkování využitelného komunálního odpadu od roku 2024. Teprve zvýšení poplatků za skládkování ale vytvoří prostředí, v němž se vyplatí budovat nové technologie na recyklaci a zpracování odpadu. „Kdybychom dnes přestali využívat skládky, nebyli bychom konkurenceschopní,“ říká Zdeněk Horsák, generální ředitel společnosti SITA CZ, která je součástí jednotné značky SUEZ environnement působící v 70 zemích světa.
V Česku vzniká nový hráč, který sází na budoucnost lokálních energetických zdrojů. Letos v březnu spustila investiční skupina DRFG Davida Rusňáka provoz v nové biomasové teplárně ve Šternberku, do jejíž výstavby investovala sto milionů korun. Skupina vyhodnocuje další dva projekty, v nichž chce biomasou vytápět průmyslové zóny. Celkem letos hodlá do energetických projektů za zhruba půl miliardy korun ze svého investovat 150 milionů korun.
Od ledna nabyde účinnosti odpadová novela, podle níž budou muset obce a města zavést tříděný sběr kovů a biologického odpadu. Od roku 2024 bude v Česku podle normy platit zákaz skládkování komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů.
Mezi rezortem životního prostředí a Českým statistickým úřadem vypukl spor o to, kdo bude do Bruselu posílat data o odpadech. Vláda kvůli tomu odsunula na příští týden schválení plánu odpadového hospodářství, kterým se Česko bude řídit od roku 2015. Základní cíle a způsoby jejich dosažení však kabinet podle ministra životního prostředí Richarda Brabce nezpochybnil.
Zástupci měst a obcí, odpadové firmy i ekologové požadují po ministerstvu životního prostředí (MŽP), aby schválenou novelu zákona o odpadech zpřesnilo vyhláškami. Podle nich kvůli novele, kterou v úterý v noci i přes opakovanou kritiku odborníků přijala Sněmovna, může citelně zdražit odpadové hospodářství. Nedořešený je například prý zákaz skládkování nebo zabezpečení skládek. Novela tak podle nich výrazně změní směr odpadového hospodářství České republiky.
Kovové tyče, rezavé sudy, hliníkové plechy, lidé budou moci dál vozit šrot do sběrných surovin, a dostanou za něj zaplaceno. Sněmovna odmítla senátní úpravu novely odpadového zákona. „Absolutní zákaz výkupu druhotných surovin žádná ze zemí EU nemá. Jdeme s minometem na kočku,“ poznamenal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
