zakladna soudce 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zakladna soudce 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel narazí ve druhém kole prezidentských volbeb na Andreje Babiše. S Babišem má Pavel společné členství v KSČ, o kterém dnes bývalý vojenský důstojník otevřeně hovoří. Podporuje směřování republiky na Západ a posilování spolupráce v rámci Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Sloganem jeho prezidentské kampaně je „Vraťme Česku řád a klid.“ Prezidentské volby se konají v lednu.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Hlavní motivací generála ve výslužbě Petra Pavla pro vstup do souboje o Hrad jsou hodnoty, které podle něj reprezentuje jeho soupeř a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Představil jsem si jeho mnohokrát zdůrazňovanou inspiraci Viktorem Orbánem a řekl jsem si, že bych rozhodně nechtěl, aby Česká republika šla stejnou cestou, jakou dnes jde Maďarsko,” říká v rozhovoru pro E15 Petr Pavel.
Po více než deseti letech politických tahanic mají krajané žijící v zahraničí reálnou šanci, že budou moci napřesrok vybírat prezidenta republiky korespondenčně. Odpadla by jim tak nutnost hlasovat na českých zastupitelských úřadech, kam ve Spojených státech nebo v Austrálii musejí často dojíždět přes půl kontinentu. Kvůli tomu se mnozí z nich voleb neúčastní. Návrh zákona už prošel Senátem. Nyní ho projedná nová Poslanecká sněmovna, kde má koalice Spolu s Piráty a STAN většinu.
Dlouhodobé financování důchodů na dluh by nemělo být standardem. Důstojné peníze si ale zaslouží i stávající penzisté. Daňová reforma, která by měla nalézt další zdroje, ještě chvíli potrvá, říká ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Jedním z hlavních center, kde se scházejí fanoušci a majitelé kryptoměn, je nezisková organizace Paralelní Polis v pražských Holešovicích. Hlavním tématem a nosným bodem pro celou Polis jsou nové technologie, decentralizace a s ní související kryptoanarchie, neboli anarchie založená na využívání decentralizovaného systému kryptoměn. Kdo se chce o bitcoinu a dalších digitálních měnách dozvědět i mimo obrazovku počítače či telefonu, může zamířit právě do Paralelní Polis.
Platovou novelou vzrostou od ledna mzdy nejen politikům, ale taky soudcům a státním zástupcům. Zvýšení jejich platů bude o něco výraznější. Zatímco u prezidenta, členů vlády a zákonodárců bude růst zhruba tříprocentní, soudci a v návaznosti na ně i státní zástupci si polepší zhruba o deset procent.
Politikům by měly vzrůst od ledna platy zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora by se zvýšil o 1700 na 57 600 korun. Sněmovna se hlasy ČSSD, KSČM, lidovců a části poslanců ANO přiklonila k návrhu sociálních demokratů. Pro hlasovalo 102 ze 187 přítomných poslanců, pět jich bylo proti. Platová předloha nyní míří k posouzení do Senátu.
Lidovci navrhují, aby platy zákonodárců zůstaly ještě rok zmrazené. V příštím roce by pak měla nastat systémová změna s navázáním platů na docházku poslanců a platy soudců. Návrh, který přednesl lidovecký předseda, vicepremiér Pavel Bělobrádek, na schůzce koaličních špiček, podporuje i hnutí ANO. Zda pro něj budou hlasovat i sociální demokraté, není jasné.
Základní plat řadového poslance či senátora bez náhrad by měl v příštím roce vzrůst proti letošku o 8100 korun na 64 tisíc korun. Zvýšení v rámci projednávání vládní novely doporučil sněmovní rozpočtový výbor. Platy ústavních činitelů měly vzrůst o jedno procento, schválený nárůst je přitom zhruba 14 procent. Návrh ve výboru podpořila většina zástupců poslaneckých klubů. Musí to ještě schválit Sněmovna, Senát a podepsat prezident.
