zákon o liniových stavbách - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zákon o liniových stavbách, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Brzy odstartuje jedna z největších investic v československé i české historii. Už po roce 2025 půjdou na stavbu vysokorychlostních železničních tratí desítky miliard korun ročně. Celkové náklady mají převýšit bilion. Dostatek financí od státu, Evropské unie i soukromých investorů má zajistit šéf Správy železnic Jiří Svoboda. „Jednou jsme vstoupili do EU, tak věřím, že propojení vysokorychlostními tratěmi má smysl i pro budoucnost,“ říká v rozhovoru pro e15. Navzdory nesčetným výzvám, kterým stávající česká...
Ani náklady v astronomické výši 1,2 bilionu korun, ani extrasložité povolovací procesy. Největší překážkou výstavby vysokorychlostních tratí v Česku je nedostatek kameniva. Chybí a ještě mnohem citelněji chybět bude nejen státní Správě železnic nebo Ředitelství silnic a dálnic, ale všem investorům, kteří chtějí stavět domy, byty, továrny nebo třeba jaderné reaktory. Mohlo by se zdát, že zajištění zcela základní suroviny pro stavby strategického významu je prostý úkol. Jenže ochrana životního prostředí, ...
Nejvyšší správní soud definitivně odmítl snahy o zrušení stavebního povolení por jeden z úseků pražského metra D. Soud zamítl kasační stížnosti Pankrácké společnosti a muže z Kovařovicovy ulice v Praze 4, kteří se už dříve neúspěšně snažili zpochybnili stavební povolení u Městského soudu v Praze. Ve sporu šlo o úsek z Pankráce na Nové Dvory, kde se již staví.
Pětaosmdesát let od začátku stavby dálnic, kdy Česko s vypětím sil dokráčelo za polovinu postavených úseků, přichází ministr dopravy Martin Kupka s nečekaným plánem. Ten hovoří o kompletní síti dálnic postavené za deset let. Pokud mu ministr sám opravdu věří, premiér Petr Fiala by za něj měl začít hledat v realitě ukotvenější náhradu.
Jednou z podmínek fungování jednotného trhu EU je dobře fungující dopravní infrastruktura. S tím se různé státy vypořádávají s různě velkou úspěšností. Zatímco státy západní Evropy se soustředí spíše na propojení již existující dálniční a vysokorychlostní železniční sítě, státy bývalého východního bloku dopravní infrastrukturu evropského významu teprve budují. Děje se tak ale rozdílnou rychlostí. Oproti mnohem většímu Polsku je Česko významně pozadu v rozsahu i v rychlosti.
Pro výstavbu dálnice, vysokorychlostní železnice, úložiště jaderného odpadu, ale i třeba pro přeložku sítí potřebuje stát do budoucna vykoupit stovky soukromých pozemků. Současný stav, kdy jediný vleklý spor s vlastníkem může zdržet stavbu celonárodního významu i o dekádu, chce vláda změnit. Dohoda se státem má být atraktivnější, podle navrhovaného zákona bude moci stát nabídnout až osminásobek hodnoty majetku. A k vyvlastňovacímu řízení pak nemusí dojít.
V posledních dvou týdnech divoce diskutovaná podoba stavebního zákona našla oporu ve vládě Petra Fialy (ODS). Ta předlohu, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Ivanem Bartošem (Piráti), přijala a posunula k dalšímu projednání do Sněmovny. Novela především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích. Pokud novelu odsouhlasí dolní komora parlamentu, dostane ji ještě ke schválení Senát a prezident.
Týdenní šaráda s legendárním francouzským vlakem TGV na českých kolejích skončila. A to stylově: Jednomu ze spojovacích vozů se zasekla kolečka, a tak musel do opravny. A šikovné české ručičky slavný vlak opravily! „Ještě poklepat na kopýtka, a už se může vydat na dalekou cestu zpět do Francie,“ utahovaly si z toho na svém twitterovém profilu České dráhy a vlak se z Česka stáhl zpátky do muzea.
Už za několik dní by měl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) předložit věcnou novelu stavebního zákona, který by měl nahradit již přijatý předpis jeho předchůdkyně. Ministr z návrhu vyhodil záměr vytvořit Nejvyšší stavební úřad, který měl sjednotit všechny povolovací procesy na jedno místo. K tomu však podle Bartoše není třeba nový úřad, ale funkční Portál stavebníka. Jeho vytvoření, které už má několik let oporu v zákoně, se ale zřejmě zpozdí.
Energetika v Evropě je na výhybce. Evropská komise tlačila zelenou energetiku navzdory všem pochybovačům a kritikům a cesta k dekarbonizované Evropě se zdála být čím dál reálnější. Ovšem pouze do doby, než ruská vojska vstoupila na Ukrajinu. Válka může oddálit odchod od uhlí, připouští Šéf Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Zároveň ale dodává, že existují i řešení, u nichž energetická soběstačnost nemusí být s ekologií a novými technologiemi v rozporu. „Jsem přesvědčený, že pokud válka přinese i něco ...
