zákon o rozpočtové odpovědnosti - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zákon o rozpočtové odpovědnosti, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš se připravuje na vstup do Strakovy akademie. Kromě premiérského křesla by koalice Pirátů a Statostů ráda v nové vládě obsadila i post ministra financí. Bartoš už také rýsuje nový daňový balíček, který by jím vedený kabinet chtěl prosadit. Rád by si také došlápl na nezákonné optimalizace daní a nezdaněné převodní ceny. Naopak plánuje výrazněji podporovat malé české firmy. „Chci republiku, kde jsou lidé inovativní a mají šanci, aby v danou chvíli, když potřebují pomoc, se dostali výš. ...
Konsolidace veřejných financí bude drahá a nebude pro voliče přitažlivá, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pokud jsme se k ní neodhodlali doteď, po volbách se jí určitě nevyhneme. „Kdyby se pro příští rok udělal rozpočet s deficitem 150 miliard korun, tak jsme možná otočili ještě včas. Ale jestliže ministryně financí pracuje s částkou 300 miliard, jedeme přímo na dluhovou brzdu,“ tvrdí ekonomka.
Novela státního rozpočtu na letošní rok s půlbilionovým schodkem, kterou chce ministerstvo financí protlačit Poslaneckou sněmovnou za tři dny, nemá jasnou podporu vládních poslanců sociální demokracie a KSČM. Bez nich je schválení návrhu vyloučeno. Opozice je proti.
Část opozičních stran se staví proti návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), aby se její novela státního rozpočtu projednala zrychleně ve stavu legislativní nouze. Novelu, která prohlubuje schodek rozpočtu z dosavadních 320 miliard korun na rovných 500 miliard, mají poslanci začít projednávat ve čtvrtek.
Opozice v Poslanecké sněmovně včetně komunistů odmítla v pořadí šestou žádost menšinové vlády ANO a ČSSD o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dnů. Některé nejtvrdší koronavirové zákazy tak už od příštího pondělí zřejmě skončí. Místo krizového zákona se země začne řídit normou o veřejném zdraví, která dává pravomoci v boji s nemocí COVID-19 krajům. Hejtman Pardubicka chce požádat o vyhlášení nového stavu nouze.
Alespoň něco začíná v politice být, jak má. Komunisté dávají od vlády ruce pryč, premiér si nedělá hlavu z jejich požadavků ani svých slibů. Navíc hází odpovědnost za vyjednávání o nouzovém stavu na svého ministra zdravotnictví. Tedy na nejnovějšího člena vlády bez předchozích politických zkušeností či stranického krytí.
Velká česká města čeká složitý rok. Kvůli daňovým změnám přijdou o stamiliony korun, jen tak zřejmě nezmizí vládní restrikce omezující život obyvatel i firem a váznou také dodávky vakcín. Samosprávy budou muset šetřit, i když stát provozní úspory nechystá. „Propad příjmů se primárně pokusíme nahradit úvěrem a prodejem zbytného majetku města,“ říká primátorka města Brno Markéta Vaňková.
Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a toto pondělí návrh daňových změn bez podpisu vrátil předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Podle některých právníků je ale možné, že Zeman zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by se daňový balíček znovu vrátil do Sněmovny. Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal...
Český stát si prvně od oznámení daňového balíčku šel pro peníze na finanční trhy. Výměnou za své dluhopisy získal devět miliard korun, avšak investoři si řekli o nejvyšší úrok od letošního května. Vyšší požadované úroky jsou podle ekonomů odrazem obecně klesající popularity státních dluhopisů mezi investory. V jisté míře však mohla do rostoucích výnosů promluvit obava o rozpočtovou odpovědnost české vlády.
Samosprávy přijdou v příštím roce v důsledku koronavirové pandemie o desítky miliard korun. Výpadek má ještě umocnit navrhované zrušení superhrubé mzdy doprovázené faktickým snížením daně z práce a zvýšením slevy na poplatníka. Kvůli daňovým změnám, které minulý týden schválili poslanci a které nyní čekají na projednání v Senátu, by měly obce přijít o 31 miliard korun a kraje o 12 miliard korun. Hejtmané a starostové požadují po státu kompenzace.
