zákon o rozpočtové odpovědnosti 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zákon o rozpočtové odpovědnosti 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Místo daňové reformy a hlubších změn ve zdravotnictví a penzijním systému postupuje vláda salámovou metodou a může toho víc zkazit, než vybudovat, míní šéf poslanců TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. „Už se smiřuji s tím, že můj důchod nebude nic moc. Ale odmítám přijmout jako fakt, že pokud se neuskuteční reformy, odrazí se to v kvalitě zdravotnictví. Jako penzista si můžu přilepšit pěstováním brambor, ale lékařská péče mi na zahradě nevyroste,“ říká. Za více než dvacet let, co je poslancem, ...
Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto. Novela míří k podpisu prezidenta republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.
Spoluzakladatel a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek neskrývá, že volby byly pro jeho stranu propadákem. Kritizuje vládu za návrh státního rozpočtu na příští rok, který zatím prošel Poslaneckou sněmovnou prvním čtením. „Komunisté ve všech třech vládních stranách, ať už v KSČM, v ANO nebo v ČSSD, ten neodpovědný a plýtvavý rozpočet podpoří i v dalších dvou kolech,“ říká.
Vláda se chystá výrazně zvýšit důchody, lidé s průměrnou penzí by si mohli polepšit zhruba o 920 korun měsíčně. Na hlubší reformu systému to ale nevypadá, přestože premiér v demisi Andrej Babiš sliboval „konkrétní kroky bez zdlouhavých diskuzí“. „V průběhu maximálně dvou let musí být definovány základní postupy tak, aby se mohlo diskutovat o návrhu reformy v širokém politickém spektru,“ říká ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová z hnutí ANO.
Státní rozpočet, který přijal dosluhující Sobotkův kabinet, je pro pravicové politiky jedním z nejhorších plánů hospodaření státu v posledních desetiletích. Pro jiné – například pro premiéra a s ním stranicky spřízněné ministry – výrazem rozpočtové odpovědnosti. Ať tak či tak, v každém případě je to rozpočet rizikový. A to hned z několika důvodů.
Současnou vládní krizi by komunisté řešili stejně jako další opoziční strany uspořádáním předčasných voleb. Poslance ale chtějí hlavně vyzvat na další schůzi k vyslovení nedůvěry vládě. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš je navíc proti případné povolební spolupráci s hnutím ANO, jehož šéf Andrej Babiš tuto možnost ještě loni připouštěl. Až nedávno otočil.
Bývalý náměstek ministra dopravy Petr Šlegr se dlouhodobě (a zatím marně) snaží prosadit v tuzemsku vysokorychlostní tratě (VRT), zároveň patří k největším kritikům poměrů, které při plánování železniční výstavby panují. Zakladatel Centra pro efektivní dopravu odpovídal čtenářům serveru E15.cz. „Kombinace malosti, šlendriánu a zájmů konkrétních firem jednajících skrze konkrétní lidi,“ shrnuje důvody zaostalosti české železnice.
Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem snížilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy o 15,4 miliardy korun. Důvodem poklesu je především zpřesnění příjmů z rozpočtu Evropské unie a dalších finančních mechanismů. Ty by totiž měly být proti červnovému návrhu o 18,2 miliardy korun nižší. Plánovaný schodek rozpočtu zůstal na 60 miliardách korun.
Poslanci by se měli na své nadcházející schůzi zabývat ve druhém čtení tzv. finanční ústavou, tedy trojicí zákonů, které mají zavést omezení pro zadlužování státu. Jedním z nich je ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který by poslanci museli schválit ústavní většinou alespoň 120 hlasů. Ty se však zřejmě nenajdou.
Spoření v takzvaném třetím důchodovém pilíři by mělo být atraktivnější. Lidé by například měli mít možnost spořit dřív než od 18 let věku, výhodnější by mělo být postupné vyplácení naspořených peněz. Zvýšit by se měly také daňové úlevy. Předpokládá to doprovodná předloha k normě o zrušení druhého důchodového pilíře, kterou schválila Sněmovna. Nyní zamíří k posouzení senátorům. Ministr financí Andrej Babiš předpokládá, že opatření vyjde na jednu miliardu korun.
