zdravotní a sociální pojištění sazby 2016 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zdravotní a sociální pojištění sazby 2016, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí vždy platit měsíční zálohy na zdravotním pojištění. Pro příští rok se minimální měsíční záloha dle návrhu MPSV zvyšuje o 95 korun. Podívejme se v praktických příkladech, jaké budou OSVČ platit zálohy na zdravotním pojištění.
V prvním čtvrtletí letošního roku činila hrubá průměrná měsíční mzda na Slovensku 1 023 euro. Jak vysoké daně platí zaměstnanci pracující za průměrnou mzdu u našeho východního souseda? Jak vysoká je minimální mzda?
Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se podnikatelům od ledna 2018 opět zvyšují. O kolik budete platit víc?
Slovenské ekonomice se daří, což dokumentuje i růst průměrné mzdy. Za celý rok 2016 činila průměrná hrubá měsíční mzda 912 euro. Ve kterých odvětvích a městech jsou mzdy nejvyšší? Jak vysoké daně se odvádí ze mzdy?
Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok stoupnout na nejvyšší úroveň minimálně od roku 2011, a to na 34,6 procenta. Vyplývá to z materiálů ministerstva financí k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Letos kvóta podle ministerstva stoupne na 34,3 procenta z loňských 34 procent. V letech 2019 a 2020 by měla mírně klesnout. Ministerstvo ovšem zdůrazňuje, že zvýšení daňové kvóty automaticky neznamená, že se zvyšuje daňové zatížení obyvatelstva.
Devizové intervence pomohly hlavně k vyšším ziskům exportérů a tím k větší výrobě, poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd. V případě celkového vývoje ekonomiky byl ovšem jejich vliv spíše omezený, uvedli oslovení ekonomové. Podle Asociace exportérů zatím režim intervencí přinesl českým vývozcům v tržbách, zisku a přidané hodnotě přibližně 400 miliard korun. Některým podnikům ale nepomohl, nakupují totiž vstupy v eurech, případně nakupují zařízení továren v zahraničí.
Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok v Česku mírně stoupnout na 35,7 procenta. V dalších letech by měla postupně klesat na 34 procent v roce 2016. Počítá s tím materiál k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Ve středu návrhy ministerstva financí projedná vláda.
Stát má minimálně povinnost nabídnout lidem práci, přičemž příležitosti pro nezaměstnané by mohly být například ve státem vlastněných Lesích ČR, říká stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. Pokud sociální demokraté po parlamentních volbách převezmou vládu, budou prosazovat reformu daní, dodává.
V oblasti daní by měla příští rok nejen vzrůst daň z přidané hodnoty (DPH) o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, což zvýší domácnostem v průměru výdaje o tisícikorunu ročně, ale zákony zavádí také například institut takzvaného nespolehlivého plátce daně a ručení za nezaplacenou DPH. Živnostníky postihne omezení výdajových paušálů, lidem s vyššími příjmy se mají dodatečně zdanit příjmy nad 48násobkem průměrné mzdy a pracující důchodci by neměli mít nárok na daňovou slevu.
Dolní komora parlamentu, respektive její vládní část, se na zářijové schůzi schází kvůli jedinému úkolu – přehlasovat senátní veto u zákona o církevních restitucích a daňových zákonů. Zvyšování daní vyvolává nevoli především u poslanců ODS. A to přesto, že jednou už pro balíček, bez kterého není možné dál konsolidovat státní finance a snížit rozpočtový schodek pod tři procenta HDP, zvedli ruku.
