zelená nafta 2021 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zelená nafta 2021, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Trh energií je od poloviny ledna tohoto roku možná až nečekaně stabilní. Cena elektřiny u ročního kontraktu se od té doby drží v relativně úzkém pásmu a nepřekračuje hladinu 150 eur za megawatthodinu, u plynu se cena stejného množství energie drží pod 60 eury. Pro odběratele to je dobrá zpráva, ale jen částečně. Šéf Pražské energetiky (PRE) Pavel Elis se domnívá, že pro tuto chvíli se prostor pro další výraznější zlevnění energií už vyčerpal.
Německo a Evropská komise urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory. I po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, ale jen pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva, tzv. syntetická paliva neboli e-paliva.
Diskuze českého státu s polskou skupinou Orlen Unipetrol na téma zvýšení výroby paliv zatím nevedly ke konkrétnímu výsledku. Z byznysového hlediska by tato dvacetimiliardová investice nedávala smysl, soudí šéf Unipetrolu Tomasz Wiatrak. Navíc se zdá, že středoevropský trh je stabilizovaný i z hlediska bezpečnosti. „Po rozšíření ropovodu TAL by měla být situace z hlediska bezpečnosti ještě optimističtější. Kdybych o této investici musel rozhodovat já sám, tak bych teď rozšíření výroby neinicioval,“ říká ...
Jestli Kreml věřil, že budou evropské země v podpoře Ukrajiny rezervované kvůli své závislosti na ruských energetických zdrojích, pak zažívá hořké zimní zklamání. Starému kontinentu se daří částečně dobrovolně, částečně pod tlakem a také s nemalou dávkou štěstí zbavovat se uhlí, ropy, nafty i zemního plynu od agresora. Může se navíc těšit z toho, že ceny plynu po přechodném dramatickém růstu poklesly a dostaly se na úroveň před zimou 2021.
Západ v čele s Evropou se nyní plně soustředí na to, jak zvládne začínající zimu, a doufá, že jaro by mohlo přinést úlevu v energetické krizi. Část expertů ale varuje, že bude nutné se náležitě připravit na další topnou sezonu, která by mohla být ještě náročnější než ta současná. Kromě problémů s náhradou ruského plynu se navíc svět bude muset soustředit i na problémy s dírou po ruských ropných produktech. Velkým tématem nadcházejícího roku tak může být globální nedostatek nafty.
V lepším případě si připlatí, v horším nezatopí. Domácnosti či průmyslové firmy, které odebírají teplo z tepláren závislých na uhlí, čeká náročná zima. Kvůli potížím na železnici a vysoké poptávce po uhlí se řadě tepláren nedostává dostatek paliva. Přestože je letošní říjen velmi teplý, zásoby uhlí, které si teplárny vytvořily přes léto, už v řadě případů zmizely. Reálně tak hrozí, že budou muset buď přejít na násobně dražší záložní zdroje, nebo omezit, či dokonce zastavit dodávky tepla.
Národní pivovar Budějovický Budvar se připojil k iniciativě Zálohujeme.cz. Chce tak přispět k tomu, aby se i v Česku konečně začaly vracet plechovky nejen od piva. „Aktuálně fungující kontejnerový sběr kovových odpadů, tedy i plechovek, pokládáme za nedostatečný,“ říká Robert Chrt, manažer pro strategii a business development Budvaru.
Ekonom Richard Hindls vidí v současné válečné situaci mezi Ruskem a Ukrajinou velký problém. A to především ohledně ekonomických dopadů na Evropu. „Ať to dopadne jakkoli, Evropa z toho nevyjde moc dobře,“ upozorňuje v rozhovoru pro INFO.cz. A pokud lze podle něj naopak říct, že z války někdo vyjde neoslaben, tak jsou to USA a hlavně Čína. „Čína měla pevnou pozici jednoho z lídrů světové ekonomiky už před válkou. A teď si ji přinejmenším rozhodně udrží,“ vysvětluje Hindls.
Evropská unie v první reakci na válku na Ukrajině jednala jako skutečná unie – jednotně. Překvapilo to nejen Putina, ale i novináře a zkušené pozorovatele a analytiky, a snad i samotné evropské lídry a Evropskou komisi. Šok vyvolaný ruskou invazí zatřásl evropským domem a dal ho do pohybu, unie se vyšvihla do sedla mocnosti, která má ve světě váhu. První série sankcí proti Rusku, bezprecedentní ve srovnání s těmi minulými, byly vyhlášeny rychle; cílem bylo co nejrychleji izolovat a poškodit ruskou ...
Snížit emise skleníkových plynů během osmi let o více než polovinu oproti hodnotám z roku 1990 a v roce 2030 zakázat prodej nových aut se spalovacím motorem. Tak znějí ambiciózní plány Evropské komise v podobě Green Dealu, které ale v některých členských státech budí pochyby o realizovatelnosti. Konkrétně Česko může v zelených plánech vypadat jako černá skvrna, neboť platí za největšího producenta oxidu uhličitého na hlavu ve střední Evropě. Podrobnosti najdete v interaktivní infografice deníku E15.