zemědělské dotace na plochu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zemědělské dotace na plochu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Za poslední zimu podle Ovocnářské unie zmizelo z krajiny více než tisíc hektarů ovocných sadů. Kromě vysokých cen energií za úbytkem sadů stojí podle unie i trh z Polska, který českým obchodům nabízí jablka za bezkonkurenčně nízkou cenu. Její předseda Martin Ludvík, který na problém dlouhodobě poukazuje, upozorňuje, že ovocné sady ruší především středně velké nebo větší podniky. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáše Prouzy by se ale dané sady stejně musely vykácet, ...
Česko má před sebou krok, který zásadně ovlivní rozvoj fotovoltaiky. Novela zákona, kterou společně připravila ministerstva zemědělství a životního prostředí, odblokuje pro solární panely až 70 tisíc hektarů půdy. Je to koncept takzvané agrovoltaiky, tedy kombinace pěstování vybraných plodin spolu se solárními panely, přičemž pěstitelé nepřijdou o zemědělské dotace.
Zákazníky v českých obchodech již delší dobu trápí vysoké ceny potravin. Nejčastěji z toho obviňují prodejce. Vina za vysoké ceny potravin ale podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly není jen na straně obchodníků, ale i mezi farmáři a potravináři se najdou ti, kteří cenu šroubují co nejvíce nahoru. „Nejvíce to ale vidíme u obchodníků, kteří jsou na vrcholu pyramidy a diktují podmínky na trhu," říká ministr.
S prezidentem Agrární komory České republiky Janem Doležalem jsme v detailním rozhovoru probrali příčiny vysokých cen potravin. Jak se to má s naší soběstačností, jsou na tom lépe velcí, anebo spíše malí zemědělci? A jak český trh s potravinami ovlivňuje zemědělská politika Evropské unie, všelijaké dotační politiky, válka na Ukrajině nebo vysoké ceny energií?
V kanadském Montréalu se v noci na úterý dohodlo 190 států světa na tom, že do osmi let bude takřka na třetině zeměkoule vyhlášena nějaká forma přírodní rezervace. Zároveň budou chudé státy dostávat miliardy dolarů za to, že na svém území zachovají „divočinu“ a nebudou ji hospodářsky využívat. I když tato dohoda pod patronací OSN není právně závazná, může mít nakonec pro budoucnost naší planety ještě mnohem větší význam než známý „green deal“. Jednoznačně se totiž ukáže, kdo to s ochranou klimatu a ...
Někdejší prezidentský kandidát z rodu Schwarzenbergů se po odchodu z politiky stahuje i z podnikání. Svému synu Johannesovi předal na konci listopadu společnost Orlík nad Vltavou, tedy jedinou firmu, kterou v Česku Karel Schwarzenberg majoritně vlastnil. Podnik obhospodařuje přes deset tisíc hektarů lesů a zemědělských ploch.
Holding Agrofert je největším zemědělcem v České republice. Hospodaří na 120 tisících hektarů vlastní i pronajaté půdy. Letos v létě otevřel dvě velké farmy, které jsou na bázi hi-tech technologií a robotiky. A v září koupil také předního pěstitele chmelu, skupinu Top Hop, díky čemuž se stal českou jedničkou v oboru. Na živočišné produkci vydělává navzdory letošnímu nárůstu nákladů. „Realizační cena mléka vystoupala úměrně k růstu cen vstupů," říká šéf zemědělské divize Agrofertu Milan Škvor.
Raketově rostoucí inflace, energetická krize, nestabilita trhů a krize západních hodnot jako takových. Svět čelí mnoha výzvám, které logicky vzbuzují obavy. Podle hlavního ekonoma Saxo Bank Steena Jakobsena je jediná cesta z krize a tou je zvýšení produktivity. S tím je podle něj spojena i změna myšlení jak vlád a centrálních bank, tak jednotlivců, která dle Jakobsenových slov již není možností, ale nutností.
Precizní zemědělství spojené s digitalizací se stává důležitým tématem tuzemských farmářů. Má přispět k lepším výnosům i zkvalitnění agrární výroby a snížit negativní dopady rostoucích cen energií a dalších vstupů. Nejrozšířenější jsou závlahová čidla a senzory, které hlídají kvalitu půdy kvůli hnojení. V živočišné výrobě je největší zájem o automatizované dojírny, třídírny vajec a obojky, které monitorují zdraví skotu.
Polostátní skupina ČEZ si loni předsevzala, že do roku 2030 vybuduje obnovitelné zdroje o výkonu až šest gigawattů, tedy trojnásobek temelínské elektrárny. V první výzvě Modernizačního fondu si už zajistila investiční dotaci pro sedmnáct solárních parků, ve druhé, pravděpodobně květnové, chce toto číslo překonat. ČEZ navíc poprvé připustil, že by si k vytyčenému „zelenému“ cíli rád pomohl i výstavbou větrníků. „Nebude to hned – do dvou a nejspíš ani do pěti let. Ale něco postavíme, v souhrnu zřejmě v ...
