zemědělské družstvo jedlí - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zemědělské družstvo jedlí, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Jestliže jste v roce 2022 nabyli, darovali, prodali nebo jinak pozbyli nemovitou věc, čeká vás „papírování“. Nepřehledné formuláře psané úřednickou řečí ale zvládnete hravě díky našemu návodu. Pozor, do 31. května musíte daň zaplatit.
I v Česku lze dělat byznys, který voní a zároveň vydělává. Doslova i obrazně. Česko-rakouská firma Sonnentor, výrobce čajů a koření, loni utržila 400 milionů korun se ziskem padesát milionů a letos v dubnu otevřela první etapu nového sídla v moravských Čejkovicích. Přísně ekologická budova Solis zahrnuje zpracování bylin, výrobu čajů, moderní sklady, administrativní zázemí a nový zážitkový exkurzní okruh. Druhou etapu plánuje Sonnetor dokončit v roce 2026. „Hospodaření naší firmy ukazuje, že je možné ...
V těchto dnech se českému „družstvu“ na těžbu bitcoinu Braiins Pool podařilo překonat hranici 1,3 milionu vydolovaných bitcoinů. Ve svém oboru patří mezi nejvýznamnější hráče na světě. Pražská Braiins chce svou pozici ještě posílit výrobou vlastních strojů na mining kryptoměny. „Když se člověk podívá na to, jak vypadá rozložení výrobců hardwaru ve světě, tak to všechno v podstatě směřuje do Číny,“ popisuje status quo spoluzakladatel Braiins Jan Čapek. V budoucnost bitcoinu věří natolik, že než aby firma se...
Obchodní řetězce generují podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) příliš vysoké marže, v průměru kolem 40 procent. „Všechno svádět na růst cen vstupů úplně nejde a nárůst koncových cen je někde opravdu extrémní. Chceme se zaměřit na marže u několika klíčových komodit - másla, kuřecího a vepřového masa a pečiva. Pokud zjistíme, že v těchto čtyřech segmentech došlo k nějakému nekalému výkyvu, tak přijmeme opatření,“ varuje obchody Nekula.
Výrazný růst cen stavebních materiálů, například oceli, hliníku, mědi či niklu, může mít vliv také budoucí výstavbu vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku. Dosavadní zvýšení cen by mohlo snížit rezervy na investiční náklady, se kterými Správa železnic (SŽ) kalkulovala při prvotních odhadech celkových nákladů. Ty se mají pohybovat mezi 500 až 600 miliardami korun. I přesto by měl být projekt vysokorychlostních tratí vysoce rentabilní, řekl v rozhovoru pro deník E15 generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.
Česko čeká po třiceti letech další ekonomická transformace. Zelenání Evropy pro něj představuje ještě větší výzvu než pro jiné státy. Zdejší autoland totiž produkuje po Estonsku nejvíce emisí oxidu uhličitého na obyvatele a bez přehánění tak představuje černou skvrnu na mapě Evropské unie. Hrozí však, že se nemálo lidí bude považovat za poražené ekologické revoluce, protože právě na ně dopadne břemeno nových nákladů nejvíce.
Zrychlení dopravy a oživení ekonomiky, kterého chce Správa železnic (SŽ) dosáhnout vybudováním vysokorychlostních tratí (VRT) za více než půl bilionu korun, hrozí komplikace. Projektům totiž příliš nevěří dotčené obce i různé spolky. Těch, které nechtějí ani slyšet o vlacích prohánějících se více než dvousetkilometrovou rychlostí v jejich okolí, přibývá. Řada z nich hodlá přípravu tratí napadat, což by už tak extrémně nákladné stavby citelně prodražilo. Tomu chce státní investor zamezit a naklonit si ...
Madetu, jihočeskou mlékárnu patřící rodině Teplých, koronavirová pandemie podstatně zasáhla. Jen zavřené restaurace a školní jídelny pro firmu znamenají denní výpadek tržeb jeden milion korun. Když se k tomu přidají všechny další dopady související s propadem exportu a náklady na ochranné pomůcky a testy, jde za uplynulý rok o výrazně vyšší částky. „Myslím, že v našem případě bude legitimní mluvit určitě o sto milionech obratu, ale je to velmi hrubý odhad,“ říká obchodní šéf Madety Jan Teplý.
Za posledních sto let v Česku zmizel milion hektarů mokřadů a rybníků. Celková délka říční sítě se zkrátila téměř o třetinu, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 procent, plocha rybníků se od 17. století snížila o 70 procent a rozoráno bylo 270 tisíc hektarů luk a pastvin. Vyplývá to z dat ministerstva životního prostředí. Tyto proměny se spolu s oteplováním a klimatickými změnami projevily v posledních letech výrazným nárůstem sucha.
Moravská, ale i česká vinařství vždy lákala velké investory, převážně ty finanční. Mnozí přitom zjistili, že se nepouštějí do snadného byznysu. Vinařství si zpravidla žádá vysoké počáteční investice v řádech desítek až stovek miliónů korun a další peníze polyká průběžně. Většině investorů už dnes „víno“ vydělává. Jiní se k ziskovosti teprve blíží a další ještě tratí.
