zemědělský holding - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zemědělský holding, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Po více než dvou letech se veřejnosti zpřístupňuje evidence skutečných majitelů, která má lidem umožnit dohledat konečné vlastníky firem, a to i těch ukrytých ve svěřenských fondech nebo daňových rájích. Od rána ovšem nefunguje funkce vyhledávání, což prakticky znemožňuje jakékoli využívání evidence. Jde přitom o další z řady veřejných registrů, jejichž start provázejí obtíže.
Veřejnost by se už příští týden mohla dozvědět, kdo je konečným vlastníkem zemědělského koncernu Agrofert, společnosti Alza či firem dosud ukrytých v daňových rájích. Začátkem června vstoupí v účinnost novela zákona o evidenci skutečných majitelů, která po více než dvou letech fungování otevře rejstřík veřejnosti. Začnou také platit sankce za neposkytnutí údajů, což má vyřešit neochotu firem údaje sdělovat. Konečného vlastníka nyní eviduje necelá polovina z nich.
Z kritizovaných projektů v auditu Evropské komise týkajícího se dotací Evropské unie pro holding Agrofert, který vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), byly proplaceny projekty za 3,1 milionu korun. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Celkově se zjištění v auditu týkají projektů za 113 milionů korun, poznamenala. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by věc měly dořešit české soudy.
Říká se mu „čistič z Hané“. Olomoucký investor Richard Benýšek sloužil Petru Kellnerovi jako krizový manažer. Naposledy ho zesnulý zakladatel PPF využil při řešení sporů se slovenským finančníkem Mario Hoffmannem, který Kellnerovi dlužil minimálně desítky milionů eur. „Řekl jsem mu: ‚Chtěl jste říct, že to tedy byla dobrá práce?‘ On nereagoval. Tak já znovu: ‚Náčelníku, tak co?‘ A on: ‚Ano, byla to dobře odvedená práce‘,” popisuje Benýšek jeden ze svých posledních rozhovorů s Petrem Kellnerem, během něhož ...
Dnes uplyne právě třicet let od vzniku Visegrádské skupiny, tedy aliance postkomunistických států střední Evropy, do které vedle Česka patří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Zatímco na kulturní či politické úrovni spolupráce tohoto uskupení celkem funguje – třeba když se čtveřice postavila zbytku EU kvůli povinnému přerozdělování migrantů – v oblasti byznysu Visegrád podle odborníků už tak důležitý není. „Ekonomický význam těchto tří zemí dohromady je pro Česko zhruba dvakrát menší než význam Německa,“ ...
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování možného neoprávněného přidělení unijních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkají společností spojených s holdingem Agrofert.
Pokud vláda stihne včas schválit potřebnou legislativu, stane se rok 2021 zlomem, po kterém uhelné energetické zdroje začnou přepouštět své postavení modernějším technologiím. Shodli se na tom největší energetičtí hráči, které v anketě oslovil deník E15.
Českomoravský svaz mlékárenský inkasoval před více než pěti lety na dotacích na podporu prodeje a na propagaci tuzemských výrobků v Rusku a na Ukrajině přes 80 milionů korun. Nyní je má na základě vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a podezření ze spáchání dotačního podvodu vrátit. Složit se zřejmě budou muset mlékárny, které byly do projektu zapojeny, protože samotný svaz tvrdí, že nemá dost financí. Lhůta pro zaplacení přitom již uběhla a o případ se zajímá i policie.
Deset let bohatnou. Hravě se dostávají k dotacím z Evropské unie, získávají státní zakázky a účtují si za ně vyšší ceny, než nabízí konkurence. Jejich jmění narůstá a oni postupují na žebříčku nejbohatších Maďarů nezadržitelně vzhůru. Deset let se hřejí v přízni maďarského premiéra Viktora Orbána.
Tuzemské strojírenské subdodavatele čeká nejspíše další ústup ze scény. I kvůli koronaviru zůstanou životaschopné už jen podniky s vlastním vývojem, nebo alespoň další přidanou hodnotou. Tu mohou zajistit investice do výroby či větší akvizice. „Chceme firmu, která dokáže vyrábět unikátní produkty s originálním know-how. Může se ale stát, že některá firma zkrachuje a my odkoupíme jen technologii a převezmeme její práci,“ říká Robert Záboj, který řídí strojírenskou divizi holdingu Koh-i-noor.
