život na vesnici - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu život na vesnici, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Je ukrutná zima, hustě prší. Německý Feldheim působící spíše jako zamlžená vesnice duchů je dozajista posledním místem, kde bychom chtěli trávit páteční čas oběda. Domov asi 150 obyvatel hodinu a půl jízdy na jih od Berlína působí jako omšelé, nejnudnější místo ve vesmíru. A přece se sem jezdí nachytřit „zvědové“ z celého světa. Feldheim je totiž zcela nezávislý na dodávkách elektřiny i tepla. Energii získává pouze z obnovitelných zdrojů. Navíc vytváří tolik přebytků, že může elektřinu rozprodávat a ...
Potápění, relaxaci na rozlehlých plážích, vyžití pro turisty, kteří mají v oblibě vodní sporty, speciální drinky a bohatý noční život. To nabízí kapverdský ostrov Sal. Samozřejmostí jsou i luxusní hotelové rezorty a tradiční vesnice. Jinak je Sal prakticky neobydlený. Ostrov je opravdu nevelký. Měří asi 30 kilometrů na délku, od čtyř do dvanácti kilometrů na šířku a obývá jej jedenáct tisíc obyvatel.
Saúdská Arábie pokračuje v megalomanských projektech. Lineární město The Line, které v rámci projektu Neom země již buduje, dostane další dominantu. Tou má být projekt Trojena, který bude zahrnovat velkou vodní nádrž, místa pro konání kulturních akcí, byty, ale také lyžařské centrum, které by mělo v roce 2029 hostit zimní asijské hry.
Přestože jsou země v sousedství Ukrajiny ve střehu od počátku ruské invaze, v poslední době jejich obavy ještě sílí. Střela, která se z bojiště zatoulala do Polska, není prvním případem přelití války přes hranice. Už na konci října dopadly trosky ruské rakety do Moldavska, předtím jiné narušily jeho vzdušný prostor. Šéf vlády v Bratislavě Eduard Heger ujišťuje, že slovenské nebe je chráněno jako nikdy předtím. Minulý měsíc však Bratislava přišla o jednu baterii vyspělého protiraketového systému Patriot.
Češi se stěhují do vsí. Trend, který se začal v tuzemsku projevovat na konci devadesátých let, teď definitivně studií potvrdili vědci z Akademie věd. V praxi to znamená přenastavení celé republiky, protože naopak ubývá obyvatel v krajských a někdejších okresních městech. V důsledku bude potřeba nové rozdělování daní obcím, více peněz na sociální a zdravotní služby, v malých obcích pak podpora školek a škol a změna v tom, kam a jak stavět nové silnice či železnice.
Ruská agrese na Ukrajině je zajímavá i z hlediska fungování a nefungování mobilních telekomunikačních firem na územích, která v průběhu bojů od března přecházela z jedné strany na druhou. Rusové se totiž snaží „normalizovat“ život pod okupační správou a součástí toho je i to, že se civilní obyvatelstvo v „nově připojených územích“ bude schopno dovolat.
Kandidát na post prezidenta republiky a senátor Pavel Fischer v rozhovoru pro web INFO.cz hovoří o dědictví komunismu, selhání polistopadové politiky, jeho politických vzorch, anebo rozdílech mezi životem ve velkých městech a na venkově. A třeba na adresu Miloše Zemana říká toto: „Mohu vám říct, že člověka zaskočí, jak vážné nebezpečí státu hrozí, když na Hradě sedí ruský výsadek.“
O Česku se často mluví jako o zemi montoven, kde se daří nízko kvalifikované práci. Sociolog Josef Bernard, který se věnuje výzkumu venkovských oblastí a periferií, ale namítá, že o montovnách lze mluvit jen v případě českého venkova, tuzemská města jsou naopak od průmyslu téměř odproštěna. Proto po pádu komunismu na venkovské oblasti dopadl rozpad tuzemského průmyslu výrazně více. „Existují území, kde rozpad průmyslových podniků vytvořil ekonomické vakuum v podobě nezaměstnanosti, chudoby a také odchodu ...
Nový zákon lex Ukrajina II byl přijímán v Poslanecké sněmovně jako motivace pro uprchlíky ke vstupu na trh práce, tu je ale podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci a předsedkyně výkonného výboru Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty třeba hledat jinde. Například ve formě zkrácených úvazků, jazykových kurzů a vzdělávání.
Prezidentský kandidát Tomáš Zima zdůrazňuje, že je proti extrémům v politice i životě. Podle něj musíme vytvářet větší prostor a příležitosti pro lidi, kteří jsou ochotni se domluvit na společných rozumných řešeních. „Zabránit nárůstu extrémních postojů považuji za mnohem důležitější než spekulovat o tom, co uděláme, až se něco stane,“ říká bývalý rektor Karlovy univerzity.
