žižka energetika - vše o tématu

Autoři nové Státní energetické koncepce nejspíš dospějí k tomu, co už věděli jejich předchůdci v roce 2015 – Česko bude v příštích desetiletích potřebovat čtyři nové velké jaderné reaktory. Čím dříve budou stát, tím lépe. Otázkou zůstane, proč tedy zdejší vlády tolik let přešlapovaly na místě. Výstavba prvního z velkých reaktorů je stále v přípravné fázi. Původně měl vyrůst v Temelíně, nyní na něj čekají v Dukovanech.

Někdejší vůdce polské opozice Jan Rokita před osmnácti lety vysvětloval autorovi tohoto článku, proč má Česko lepší silnice než Polsko. Češi podle něj byli ochotni investovat do veřejné infrastruktury, zatímco v Polsku tradičně zůstávalo více peněz v kapsách jeho obyvatel. Z dnešního pohledu zní tehdejší Rokitova slova jako zcela odtržená od reality. Polsko od té doby masivně budovalo dálnice, zatímco Česko silně zaostalo.

Podívejte se na Francii, zaznívá v českých debatách o transformaci společnosti ČEZ. Dominantní francouzská elektrárenská společnost EDF se zbavuje minoritních akcionářů a míří do stoprocentního vlastnictví státu. Jenže transformace EDF je bolestivý proces plný politických, sociálních i právních sporů. Francouzská vláda se s ním trápí řadu let. A přeměna EDF, v níž podobně jako v případě společnosti ČEZ drží většinový podíl stát, ještě zdaleka není u konce.

Exploze, které zasáhly plynovody Nord Stream, byly pro německé importéry ruské suroviny jen formální tečkou za uzavřenou kapitolou v jejich historii. Německá společnost Uniper, největší dovozce plynu z Ruska, řadu měsíců čelila omezování dodávek a její finanční ztráta kvůli neplněným dohodám narůstala. Zasáhnout musel německý stát, který nad firmou přebírá plnou kontrolu.

Zatímco Němci se už od začátku tisíciletí dohadovali o tom, jak rychle opustí jadernou energetiku, Britové si realisticky lámali hlavu nad tím, jak budou stavět nové reaktory. Ve skutečnosti ale obor zažívá velké trápení v celé západní Evropě. Sliby francouzské společnosti EDF, že si její britští zákazníci díky elektřině z nové elektrárny Hinkley Point C připraví štědrovečerní pokrmy na Vánoce 2017, se ukázaly jako zcela odtržené od reality. Hinkley Point C je jednou z mála elektráren, které se dnes v ...

Export.cz | Putinova agrese na Ukrajině prohlubuje důsledky covidové i klimatické krize. Jak energetika, tak zemědělství čelí cenovým šokům, které způsobuje narušený obchod, ale také panika a spekulanti, pro něž bývají krizové situace živnou půdou. Ceny surovin prodražují výrobu elektřiny i produkci potravin. V obou případech je zjevné, že mezinárodní obchod čekají zásadní změny. Otázkou zůstává, jak nejlépe dosáhnout toho, aby byl v budoucnu odolnější než dřív.

Atomová energie od havárie ve Fukušimě před více než deseti lety nezažívala šťastné období, výstavba nových elektráren se oproti plánům hodně zpomalila. Vodíkové technologie se zase ještě před pár lety zdály být spíše zajímavým námětem pro diskuze futurologů než pro reálné využití v praxi v dohledné době. Ambiciózní plány dekarbonizace – nejen v Evropě, ale i jinde ve světě – přinášejí zásadní změnu ve vnímání jak jádra, tak vodíku. A stále více se mluví o jejich propojení, zvláště ve formě takzvaného ...

Pohled z Evropské unie se zdá být jednoznačný. Ruský plynárenský gigant Gazprom vítězí v dnešní energetické krizi na celé čáře. Nástup obnovitelných zdrojů, které jsou závislé na počasí, a odchod od jádra i uhlí ruskému plynu silně nahrávají. Navíc se ukazuje, že představy idealistů o spáse, kterou přinese americký zkapalněný „plyn svobody“, se nenaplňují – LNG míří ze Spojených států především do Číny a do dalších asijských zemí, které jsou ochotny za něj zaplatit ještě podstatně vyšší cenu než Evropané.