změna insolvenčního zákona - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu změna insolvenčního zákona, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
V tichosti, překryta pandemií COVID-19, čeká ve sněmovně novela insolvenčního zákona. Ta mimo jiné zkracuje délku oddlužení z pěti let na tři roky, přičemž osvobození není podmíněno splacením jakékoliv části závazku a vztahuje se na všechny – podnikatele i fyzické osoby.
V napínavém případu zkrachovalého výrobce vagonů Heavy Machinery Services (HMS) z Loun nastal nečekaný zvrat. Postaral se o něj Nejvyšší soud. Zrušil verdikt nižších instancí o konkurzu. Soudy budou muset znovu rozhodnout, zda nad vagonkou, dříve známou jako Legios, vyhlásí konkurz, nebo povolí reorganizaci. Kauza je jedním z kolbišť mezi byznysmeny Františkem Savovem a Michalem Strnadem.
Statutární orgán obchodní korporace má zákonnou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost poruší takovým způsobem, že přispěje k insolvenci své společnosti, může být postižen majetkovými sankcemi. Co v této oblasti změnila tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích?
Babišův kabinet minulý týden schválil návrh zákona, který by měl zkrátit délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby na tři roky. Tříletý režim oddlužení by mohl platit v insolvenčních řízeních zahájených po 1. červenci 2021.
Zbavit se dluhů by mělo být od poloviny příštího roku snazší jak pro živnostníky, tak pro běžné spotřebitele. Vláda v pondělí nečekaně schválila novelu insolvenčního zákona, která po roce a půl opět významně zjednodušuje podmínky pro osobní bankrot. Proces oddlužení se má zkrátit z pěti let na tři roky a odpadá podmínka zaplacení alespoň části pohledávek. Návrh musejí ještě schválit poslanci a senátoři.
Kvůli dopadům mimořádných opatření v ekonomice na firmy připravuje kabinet sadu dalších úprav insolvenčního práva. Firmy na sebe nebudou muset podávat dlužnické insolvenční návrhy až do poloviny příštího roku. O mimořádnou ochranu před věřiteli budou moci podniky požádat rovněž do půlky roku 2021. Návrh ministerstva spravedlnosti vláda zveřejnila v knihovně připravované legislativy.
Do dluhové pasti šlo během koronavirové krize spadnout snadno. Začíná to ztrátou zaměstnání, zjištěním, že nejsou úspory, půjčkami na základní potřeby a na splacení předchozích úvěrů, pokračuje to neschopností splácet a v nejhorším případě několikátou exekucí. Katastrofické scénáře, před kterými odborníci varovali na jaře, se nicméně zatím nenaplnily. Počet nových exekucí a osobních bankrotů naopak bylo méně. Na podzim však doběhnou poslední vládní záchranná opatření a odborníci čekají zlom.
Exekutorská komora, neziskové organizace, vládní ČSSD a většina opozičních stran usiluje o zavedení teritoriality exekutorů. Jde o to, aby exekuce byly přidělovány nezávislými soudy rotačním systémem. Nyní si exekutory vybírají věřitelé. „Tento systém fungující dvacet let koncentruje osmdesát procent všech pohledávek mezi několik exekučních úřadů. Výběr exekutorů je neprůhledný,“ kritizuje současný stav exekutor a mluvčí Platformy za teritorialitu Petr Kučera. O změnu exekučního řádu má středu 10. června ...
Nepříznivým dopadům epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti insolvencí a exekucí se snaží zabránit zákon nazývaný Lex Covid. Předpis byl v pátek 24. dubna vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 191/2020 Sb. Cílem právní úpravy je podat pomocnou ruku dlužníkům zasaženým pandemií koronaviru a ochránit je – byť dočasně – před insolvencí.
Senát asi schválí omezení maximální možné výše úroků ze spotřebitelských úvěrů, které nebyly spláceny déle než 90 dnů. Zároveň nově omezí výši sankcí pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) za opožděné splátky úvěrů.
