změna služebního zákona - vše o tématu

Když ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) představil návrh novely zákona o státním zastupitelství, postavili se proti němu jak nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, tak Unie státních zástupců i protikorupční organizace. Stalo se tak proto, že návrh ministerstva ponechává na libovůli vlády, kdy nebo za co odvolá nejvyššího státního zástupce. Ministr Blažek reagoval odůvodněním, že v koalici nenašel shodu. Zrodil se tak jeden z nejtěžších protikorupčních úkolů, který čeká Fialovu vládu v roce 2023.

Vláda pokračuje v redukci administrativních pracovníků, státnímu rozpočtu však neuleví. Přestože služebních postů bude od ledna o 850 méně, výdaje na platy úředníků stoupnou o dvě stě milionů korun. Vyplývá to z takzvané systemizace služebních a pracovních míst schválené kabinetem. Důvodem vyšších nároků na rozpočet bude podle ministerstva financí desetiprocentní růst tarifních platů od začátku roku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že nasbírala padesát tisíc podpisů potřebných k občanské kandidatuře na úřad prezidenta. Za sebou má bohatou historii bojů proti „solárním baronům“, soudních sporů i údajných pokusů o atentát. O svých zkušenostech napsala několik knih. Voliče chce zaujmout nejen svou odborností v oblasti plynárenství, ale i upraveným heslem Donalda Trumpa z posledních amerických prezidentských voleb „Česko na prvním místě“.

Vládní koalice Spolu s Piráty a STAN odloží další slibované zeštíhlení úřadů minimálně o několik měsíců. Od července naopak posiluje některá ministerstva. Počítá s tím takzvaná systemizace služebních míst platná právě od začátku měsíce. Podobné změny vláda schvaluje zpravidla koncem roku, nyní jsou mimořádné.

Vláda se pustila do nejistého podniku, který může skončit soudním sporem s Bruselem a případně blokací peněz z evropských fondů. Koaliční poslanci protlačili v dolní komoře parlamentu prvním kolem zásadní novelu služebního zákona, nyní ji čeká zrychlené druhé čtení. Norma byla podmínkou vstupu Česka do Evropské unie. Přitom už k její původní podobě i pozdějším úpravám měla Evropská komise opakovaně výhrady.

Novela služebního zákona, kterou představili koaliční poslanci minulý týden, je určitě krok správným směrem. To by bylo ale takřka jakékoli zlepšení současné situace, kdy je státní byrokracie dost zakonzervovaná a nepropustná, a hlavně velké ústřední státní orgány, jako jsou ministerstva, nejsou politickou sférou dobře řiditelné.

Plán vlády zrušit pozice odborných náměstků na ministerstvech, který měl podle koaličních stran vést k deagrofertizaci státní správy, se nejméně o šest měsíců odsouvá. Komplikovanější bude i výběr nových šéfů Finanční správy či Finančního analytického úřadu nebo obsazení některých postů v rezortu průmyslu a obchodu. Důvodem je zpoždění novely služebního zákona. Z aktuálního návrhu předlohy v elektronické knihovně Úřadu vlády plyne, že má platit až od ledna. Ministři přitom donedávna počítali se začátkem ...