zrušení karenční doby - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zrušení karenční doby, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Nemocenská v současnosti budí vášně skoro jako diskuze o penzích. Znovuzavedení takzvané karenční doby, kdy zaměstnanci po první tři dny nemoci nedostávali žádnou sociální dávku, je extrémně nepopulární myšlenkou, které se bojí i politické strany. Ty ji přitom před nějakými patnácti lety prosadily. Jenže nemocenská stojí hodně peněz, a tak se jí nelze při diskuzi o rozpočtovém šetření vyhnout. Znovuzavedení karenční doby teď doporučují vládní ekonomové.
Letošní rok se chýlí ke konci. Jak budou vypadat různé sociální dávky v roce 2023? Kolik bude činit mateřská, nemocenská, ošetřovné, starobní důchod či rodičovský příspěvek? Spočítejte si čistou mzdu a porovnejte ji s tím, kolik vydělávají ostatní. Vyzkoušejte i naše hypoteční kalkulačky.
Na náhradu mzdy mají zaměstnanci nárok již od prvního dne nemoci, v roce 2019 byla totiž zrušena karenční doba. Na nemocenskou hrazenou státem mají nárok od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Co nemocenská v případě karantény? Lidé budou dostávat příspěvek až 370 korun. Mohou nemocenskou pobírat i OSVČ? A co dělat v případě výpovědi?
Jednoho z nejbohatších Čechů a bývalého poslance hnutí ANO Pavla Juříčka odstupující Babišova vláda zklamala. Z vysoké politiky letos odešel. Podle svých slov už nechtěl poslouchat „nesmyslné bláboly lidí, kteří ještě mají na zadku skořápku”. Ale řízení země kritizuje dál. „V návrhu státního rozpočtu šlo najít mnohem více úspor, i když to Alena Schillerová popírá. Viděl jsem řadu položek, kde mohla šetřit,“ říká Juříček s tím, že ve své vlastní firmě, výrobci autodílů Brano, uspořil obrovské peníze ...
Nová vláda, která vzejde po říjnových volbách, by měla přednostně řešit evropskou zelenou politiku, trh práce, daně či se zasadit o udržitelnou ekonomiku, shodují se čeští podnikatelé. Jejich priority představil na čtvrtečním sněmu Hospodářské komory její prezident Vladimír Dlouhý.
Volební období současného menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD se chýlí ke konci a vláda už nestihne sněmovnou protlačit žádný z větších zákonů, ke kterým se zavázala v programu před třemi lety. Hodně restů má zejména ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO), řadu nedokončených zákonů lze najít také ve volebních programech hnutí ANO i dalších stran.
Končící volební období česká ekonomika procházela kromě pandemického období výraznou expanzí, kterou ovšem vláda nevyužila pro potřebné reformy nebo omezení zadlužování. Rostoucí zadlužování je přitom největším negativem činnosti současné vlády, vyplývá z vyjádření oslovených ekonomů a svazů.
Soudní prohra České pošty, která za stejnou práci vyplácela vyšší mzdu v Praze než na Moravě, může spustit lavinu žalob. Hospodářská komora proto zaměstnavatele vyzvala, aby zkontrolovali svou stávající mzdovou strategii. Reaguje tím na kauzu, na kterou jako první upozornil deník E15.
Poprvé v historii má Česko ambici řídit Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na funkci generálního tajemníka navrhuje vláda Andreje Babiše (ANO) exministra průmyslu a obchodu a současného šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Navzdory kandidatuře do mezinárodní organizace chce Dlouhý vést sdružení podnikatelů i nadále. Volba prezidenta a pěti viceprezidentů se uskuteční ve čtvrtek, jejich funkční období je tříleté.
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý by měl složit funkci. Vyzvali ho k tomu tři ze čtyř viceprezidentů komory, podle kterých je prezident, který zároveň kandiduje na funkci generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ve střetu zájmu. Dlouhý rezignovat odmítá.
