zrušení superhrubé mzdy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zrušení superhrubé mzdy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Spacáky ve sněmovně jsou tak trochu kýč. Opoziční obstrukce jsou otravné. A valorizace penzí se musí ořezat. Jenže celé tohle divadlo skrývá cosi daleko zásadnějšího a nedobrého za scénou.
Na předsedu Českomoravské konfederace odborů (ČMKOS) Josefa Středulu se valí kritika z druhé největší odborové centrály v Česku, Asociace samostatných odborů (ASO). Podle jejího předsedy Bohumíra Dufka totiž Středulova kandidaturu na prezidenta poškodila práci odborářů v očích veřejnosti a zhoršila postavení odborů v rámci tripartity, a proto je podle něj jeho setrvání v čele ČMKOS neúnosné. Středula se k jeho postoji vyjadřovat nechce. „K panu Dufkovi se vyjadřovat nebudu, není pro to důvod. Nemá s námi ...
Firmy v Česku současnou situaci relativně zvládají. Dlouhodobě na ně ale začnou dopadat problémy související mimo jiné s nevyhnutelnou restrukturalizací ekonomiky. „Zaměstnavatelé i zaměstnanci se musejí smířit s tím, že někde bude poptávka po práci dlouhodobě klesat, protože to prostě není udržitelné vzhledem ke geopolitické změně, která se odehrála,“ říká analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje největší české pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz.
Bývalý premiér Andrej Babiš prohrál v prezidentských volbách téměř o milion hlasů, podle jednoho z nejviditelnějších politiků hnutí ANO Patrika Nachera, kterému poražený kandidát šéfuje, to ani jinak dopadnout nemohlo, jelikož „média, ostatní strany, influenceři i poražení prezidentští kandidáti hráli přesilovku proti poraženému Babišovi“. Nacher také odmítá, že by Andrej Babiš příliš vyhrotil kampaň, ačkoli přiznává, že s tiskovou konferencí po prvním kole, na které Babiš emotivně vystoupil, také nebyl ...
Chronické a obrovské schodky vládních financí významně roztáčejí českou inflaci. Lidé i byznys si už na počátku pandemie zvykli na to, že stát je vždy vytáhne z bryndy a bohatě je „odškodní“ za prožitá příkoří. A není tak třeba dělat si rezervy pro strýčka Příhodu, ani se extrémně krotit v útratách. Výsledkem jsou vyšší sazby centrální banky, tedy dražší hypotéky a úvěry obecně, než by byly za situace spořádaného rozpočtu. „Pokud vláda pojede tříprocentní strukturální deficity, bude těžké držet cenovou ...
Výsledky prvního kola voleb určily, že se čtvrtým českým prezidentem stane buď expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo generál ve výslužbě se zkušeností ve vedení NATO Petr Pavel. Byť se zdá, že se ve druhém, finálním kole nemohou utkat rozdílnější kandidáti, názorově se v mnoha oblastech shodují. Co o sobě navzájem říkají? Jaké mají škraloupy? Výsledky druhého kola voleb budou jistě zajímavé.
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
Prezidentské volby v Česku startují prvním kolem 13. a 14. ledna. Očekávají se těsné volební výsledky. Koho volit? S rozhodováním vám pomůže naše volební kalkulačka. Deník E15 dále připravil pro kandidáty na prezidenta řadu otázek zkoumající jejich preference, priority, postoje a to, jak by se chovali v úřadu. Na otázky odpovídali všichni potvrzení kandidáti s výjimkou Andreje Babiše. Josef Středula z prezidentské volby 2023 odstoupil a podpořil přitom Danuši Nerudovou.
Posledně se nedostal do druhého kola prezidentské volby, oblíbenost mezi lidmi ho však následně vyšvihla alespoň do křesla senátorského. Po měsících spekulací senátor Pavel Fischer ohlásil, že do prezidentských voleb skutečně zasáhne jako kandidát. Jeho kandidatura se opírá o hlasy 30 senátorů.
Ze tří desítek miliard korun určených velkým firmám na pomoc s vysokými cenami elektřiny a plynu je aktuálně vyčerpaná necelá jedna miliarda. To je jeden z hlavních důvodů, proč loňské hospodaření státu skončilo lépe, než vláda předpokládala. Schodek státního rozpočtu dosáhl výše 360,4 miliardy korun. To je o 14,6 miliardy méně oproti finančnímu plánu schválenému na podzim.
