zvýšení mzdy státních zaměstnanců 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení mzdy státních zaměstnanců 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Boj o „osm procent“ základní úrokové sazby – tak v posledních měsících vypadá odborná i laická debata o nastavení měnové politiky ČNB. Zatímco někteří ekonomové, měnová sekce ČNB či Mezinárodní měnový fond doporučují zvýšení sazeb, ČNB drží sedmiprocentní linii. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru pro INFO.CZ argumentuje, že zvýšení by s ohledem na krocení inflace nepřineslo výraznější pozitivní efekt, navíc silný kurz koruny za národní banku „odpracoval nejméně trojí zvýšení sazeb“. „Tím, že ...
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Úspornou kampaní za několik milionů korun chce přesvědčit voliče kandidát na prezidenta, senátor Pavel Fischer. Při minulém klání o Hrad se v prvním kole probojoval na třetí příčku. Jako nejvyšší ústavní činitel by se ostře vymezoval proti Rusku nebo Číně. V energetice považuje za stěžejní zdroj jádro, které je podle něj pro zemi strategicky důležité. S ohledem na rostoucí zadlužení státu by jako prezident moderoval debaty o daních. „Jsem pro progresivní daň a také pro zdanění velkých korporací,“ řekl v ...
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle predikce ministerstva školství na 48 444 korun. V meziročním srovnání si tak vyučující polepšili asi o devět procent a proti roku 2017 o 53,6 procenta. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Příjem pedagogických pracovníků včetně například vychovatelek a asistentů pedagoga byl podle predikce úřadu v průměru 45 501 korun.
Debata o způsobu snižování současné inflace a využití bohatých devizových rezerv České národní banky pokračuje. Ekonom Tomáš Havránek ve svém komentáři pro E15.cz tvrdí, že centrální banka investuje do akcií málo a už v září mohla téměř okamžitě snížit inflační tlaky okamžitým posílením koruny.
S téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy ve státní správě počítá návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Sedm tisíc nových pozic má navíc vzniknout. Nastupující vláda Spolu s Piráty a STAN, která slibuje zeštíhlení ministerstev, chce finanční plán přepracovat. Její první kroky mají vést právě k částečnému seškrtání takzvaných mrtvých duší. Z předpokládaného snížení schodku o 80 miliard korun to může vygenerovat osminu. Stejnou částku lze ušetřit na platech.
Početná armáda učitelů, policistů nebo úředníků se meziročně opět rozroste, řady zaměstnanců státu posílí dalších sedm tisíc lidí. Celkem má chod škol či ministerstev zajišťovat téměř 490 tisíc pracovníků, zhruba o 45 tisíc více než před čtyřmi lety. Předpokládá to aktuální návrh státního rozpočtu vlády ANO a ČSSD, který však po volbách může doznat změn. První nástřel plánu z května přitom kalkuloval s nižším počtem nových míst.
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
