zvýšení mzdy v sociálních službách na rok 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení mzdy v sociálních službách na rok 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Průměrná mzda je velmi důležitý ukazatel, protože se od něj odvíjí spousta dalších finančních metrik. I když už přesáhla 40 tisíc korun, skutečná hodnota průměrné reálné mzdy je kvůli vysoké inflaci zcela jiná. Jaká je tedy stanovena očekávaná průměrná mzda pro rok 2023? Jaký je aktuální medián mezd? Jak se liší mzdy v jednotlivých regionech a jak si stojí Česká republika v porovnání se sousedními státy jako Německo?
Výsledky prvního kola voleb určily, že se čtvrtým českým prezidentem stane buď expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo generál ve výslužbě se zkušeností ve vedení NATO Petr Pavel. Byť se zdá, že se ve druhém, finálním kole nemohou utkat rozdílnější kandidáti, názorově se v mnoha oblastech shodují. Co o sobě navzájem říkají? Jaké mají škraloupy? Výsledky druhého kola voleb budou jistě zajímavé.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
INFO.CZ | Je současná post-pandemická situace podobná období po I. světové válce? Předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová říká, že v jednotlivých obdobích vidí řadu podobností. „Tehdy měli lidé rovněž odloženou spotřebu, nabídka byla velmi slabá, válečná výroba se musela přeorientovat na mírové hospodářství. A byly i disrupce v dopravě,“ srovnává obě období Zamrazilová v dvojrozhovoru s dalším členem NRR Mojmírem Hamplem. „A svět se tehdy taky vzpamatovával z pandemie,“ doplňuje Hampl.
Evropské environmentální tažení přinese jedno z největších přerozdělení bohatství od revoluce a poměr sil se přeskupí i v Evropě, očekává prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „V Unii zvítězí ty země, které své ekonomiky učiní udržitelné co nejrychleji a nejšikovněji. Zatím hrozí, že Česko bude spíš na straně poražených,“ varuje Dlouhý.
Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma, vyplývá z preambule programového prohlášení. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.
Česko zřejmě čeká jeden z nejméně příjemných makroekonomických scénářů, který se dá z učebnic vyčíst. Totiž stagflace. Tedy éra, během které nepochopitelně rostou ceny a země přitom ekonomicky nesměle přešlapuje z nohy na nohu. Lidé trpí zdražováním a zároveň nejistotou, zda pro ně ještě příští měsíc bude v práci místo. Stagflace je ovšem nejen symbolem ekonomického i psychologického marasmu, ale investorského tápání. „Nebezpečné je, že chybí lidé, kteří by si něco takového ještě pamatovali. Ti už jsou buď...
Začátek každého roku přináší řadu změn. Z hlediska daňových povinností tomu není jinak. S vyššími odvody musejí počítat živnostníci – zvyšuje se paušální daň či minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Na druhou stranu bude pro rok 2022 vyšší sleva na poplatníka.
Tuzemský trh bojuje s nedostatkem pracovních sil. Ke konci května evidovalo ministerstvo práce a sociálních věcí necelých 286 tisíc uchazečů o zaměstnání. Volných pracovních míst přitom ke stejnému datu bylo téměř 347 tisíc. Někteří zaměstnavatelé si proto snaží pracovníky udržet zvyšováním mezd či rozšiřováním zaměstnaneckých benefitů. Plošný růst mezd přesto letos nelze ve většině sektorů očekávat, potvrzují velké firmy a ekonomové, které oslovil deník E15.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
