zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Když premiér Petr Fiala (ODS) oznamoval na konci srpna zprávu o navýšení tarifních mezd zaměstnancům veřejných služeb a státu o deset procent, jedna podstatná informace zapadla. Premiérův dovětek, že dohoda s odboráři nezvýší schodek státního rozpočtu, v důsledku znamenal, že na zvýšení nejsou ve státní pokladně nové peníze. Úředníci tíhu tohoto detailu poznávají nyní. Jejich šéfové musejí hledat úspory a hrozí propouštění.
Vysoké ceny potravin i energií přispívají k sílícímu tlaku na růst platů a mezd. Vláda tento týden absolvovala další kolo jednání s odborovými svazy, které žádají zvýšení platů státních zaměstnanců, a to ještě letos. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jim nevyhověl, není to podle něj v možnostech státního rozpočtu. Mzdy nadále rostou v soukromém sektoru, na prudký růst inflace však nestačí, a Češi tak podle ekonomů reálně chudnou.
Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.
Dvojciferná inflace žene podle odborů do chudoby i státní zaměstnance. Vyjma zdravotníků, učitelů, policistů nebo hasičů má většina z nich zmrazené platy. To se nelíbí zejména zaměstnancům úřadů práce, kteří musejí vedle obvyklé agendy řešit i příspěvky ukrajinským uprchlíkům či třeba domácnosti, které nemají nového dodavatele energií. Od neděle proto chtějí vyhlásit stávkovou pohotovost. Ještě předtím budou jednat s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
Celkové výdaje na platy učitelů, policistů vojáků a dalších státních zaměstnanců včetně úředníků budou letos balancovat těsně pod hranicí čtvrt bilionu korun. Přestože ji zřejmě nepřekonají, jak předpokládal původní návrh státního rozpočtu minulé vlády, meziročně vzrostou o sedm miliard. Každý ze statisícového kolosu pracovníků si v průměru polepší o 450 korun, některé profese o 700 korun. Vyplývá to z aktuální vládní předlohy, kterou má deník E15 k dispozici.
Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle predikce ministerstva školství na 48 444 korun. V meziročním srovnání si tak vyučující polepšili asi o devět procent a proti roku 2017 o 53,6 procenta. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Příjem pedagogických pracovníků včetně například vychovatelek a asistentů pedagoga byl podle predikce úřadu v průměru 45 501 korun.
Závazek vlády snížit schodek státního rozpočtu na letošní rok o osm desítek miliard korun nabobtná o minimálně dalších 15 miliard. Vyžádá si je mimořádné zvýšení důchodů kvůli inflaci od června a okamžitá pomoc lidem s rostoucími cenami energií.
Vláda se dnes zabývala otázkou výše platů vojáků, policistů, hasičů a dalších zaměstnanců státu. Zatímco platy ústavních činitelů se Fialův kabinet rozhodl zmrazit, vojákům, policistům i hasičům platy příští rok vzrostou o 700 korun. Je to ale méně, než o kolik platy v armádě a dalších složkách původním rozhodnutím zvyšovala předchozí vláda. Vláda také od 1. ledna pozastavuje vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.
Nově zvolení poslanci, kteří se mají poprvé sejít 8. listopadu, se chtějí rychle pustit do práce. Především proto, že z minulého volebního období zůstalo kvůli koronaviru téměř 360 nedodělků. Většina z nynějších zákonodárců už v parlamentu působila a legislativní proces zná. To by mohlo schvalování zákonů uspíšit.