zvýšení platů školství 2019 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů školství 2019, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Akademie věd pod vedením své předsedkyně Evy Zažímalové zahájila strategický boj na dvou frontách. Zapojila se do českého předsednictví Radě EU a chce více otevírat témata, jako je pandemie koronaviru, klimatická změna a válka na Ukrajině. Akademie se chce přiblížit řešení každodenních problémů proto, aby ukázala, že si zaslouží pozornost. Protože politici, paradoxně právě kvůli událostem, o nichž byla řeč, chtějí vědecké instituci zmrazit zdroje. „Dovedu si představit, že by se šetřilo na přístrojích, ...
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
V rozloze, počtu obyvatel nebo HDP na obyvatele se s Prahou nemůže měřit žádné české město. Jeden důležitý ekonomický ukazatel, který politici akcentují před letošními komunálními volbami, však srovnání snese. Jde o podíl investic na celkovém rozpočtu. Právě Brno tradičně soupeřící s Prahou tento závod jasně vyhrává. Zatímco metropole vynakládá na nové dopravní nebo kulturní projekty pětinu peněz, s nimiž hospodaří, druhé největší město v zemi investuje více než třetinu.
S téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy ve státní správě počítá návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Sedm tisíc nových pozic má navíc vzniknout. Nastupující vláda Spolu s Piráty a STAN, která slibuje zeštíhlení ministerstev, chce finanční plán přepracovat. Její první kroky mají vést právě k částečnému seškrtání takzvaných mrtvých duší. Z předpokládaného snížení schodku o 80 miliard korun to může vygenerovat osminu. Stejnou částku lze ušetřit na platech.
Tuzemské startupy se vzpamatovaly z covidového úleku a začaly opět nabírat zaměstnance. Hitem je post seniorního IT vývojáře. Průměrná mzda na této pozici se pohybuje na úrovni přesahující 96 tisíc korun a meziročně si už několik let v řadě výrazně polepšuje. Údaje vycházejí z velkého platového a kariérního průzkumu společnosti StartupJobs, který má deník E15 exkluzivně k dispozici.
.... V regionálním školství překročil průměrný plat 37 000... hrubý plat zaměstnance státu se zvýšil meziročně o... proti předcovidovému roku 2019 o 23 miliard... Výdaje na platy zaměstnanců státu loni ...
Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.
