zvýšení platu státních zaměstnanců 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platu státních zaměstnanců 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
K vyrovnanému, nebo alespoň mírně schodkovému hospodaření bude mít Česko i v příštích letech daleko. Vedle stamiliard korun na důchody zatíží státní rozpočet další dvě objemná břemena. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se výrazně prodraží obsluha státního dluhu. Zároveň stoupnou výdaje na armádu na minimum požadované NATO ve výši dvou procent HDP. Celkem to jen příští rok bude téměř 150 miliard korun.
Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
Armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel narazí ve druhém kole prezidentských volbeb na Andreje Babiše. S Babišem má Pavel společné členství v KSČ, o kterém dnes bývalý vojenský důstojník otevřeně hovoří. Podporuje směřování republiky na Západ a posilování spolupráce v rámci Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Sloganem jeho prezidentské kampaně je „Vraťme Česku řád a klid.“ Prezidentské volby se konají v lednu.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Znovuzvoleného předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středulu k prezidentské kandidatuře vyzval Miloš Zeman. Středula dlouhodobě sympatizuje s levicovou politikou a bývá často spojován se sociální demokracií. Pravidelně se vyjadřuje k české ekonomice, během pandemie bojoval třeba za vyšší nemocenskou. Nikdy nebyl členem KSČ. Behem prezidentské superdebaty na České televizi z kandidatury na prezidenta odstoupil.
Bývalý premiér Mirek Topolánek se rozhodl kandidovat na prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, jehož dosavadní šéf Jaroslav Hanák po více než deseti letech končí. Profesní organizaci čeká podle Topolánka spousta práce směrem k vládě, sociálním partnerům i směrem do zahraničí. „Svaz je účastník tripartity, jako bývalý předseda vlády s tím mám zkušenosti. Jsem schopen vyjednávat s jakoukoli politickou reprezentací. A po odchodu z politiky jsem se věnoval především zahraničnímu obchodu,“ říká. Protože ...
Úspornou kampaní za několik milionů korun chce přesvědčit voliče kandidát na prezidenta, senátor Pavel Fischer. Při minulém klání o Hrad se v prvním kole probojoval na třetí příčku. Jako nejvyšší ústavní činitel by se ostře vymezoval proti Rusku nebo Číně. V energetice považuje za stěžejní zdroj jádro, které je podle něj pro zemi strategicky důležité. S ohledem na rostoucí zadlužení státu by jako prezident moderoval debaty o daních. „Jsem pro progresivní daň a také pro zdanění velkých korporací,“ řekl v ...
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová se stává černým koněm prezidentských voleb. Její podpora rychle roste a aktuálně je v průzkumech třetí za Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. „Potřebujeme prezidenta, který nechá své ego za dveřmi,” tvrdí Nerudová.
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.