zvýšení platu státních zaměstnanců od 1 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platu státních zaměstnanců od 1 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Zrušení tzv. školkovného, slevy na dani za studenta nebo snížení slevy na dani na manželku. To jsou jen některé daňové slevy a výjimky z celkových 22, které se vláda rozhodla zrušit v rámci konsolidačního balíčku. Ten by měl společně s dalšími změnami zajistit v příštím roce snížení schodku státního rozpočtu o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Jaké další zrušené slevy na daních balíček obsahuje?
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
Armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel narazí ve druhém kole prezidentských volbeb na Andreje Babiše. S Babišem má Pavel společné členství v KSČ, o kterém dnes bývalý vojenský důstojník otevřeně hovoří. Podporuje směřování republiky na Západ a posilování spolupráce v rámci Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Sloganem jeho prezidentské kampaně je „Vraťme Česku řád a klid.“ Prezidentské volby se konají v lednu.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v lednu v přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v lednu skončil rozpočet se schodkem 31,5 miliardy korun, což byl tehdy nejvyšší lednový schodek od vzniku České republiky. Za zlepšením hospodaření stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a v menší míře také daňové příjmy související s vývojem ekonomiky v závěru minulého roku.
Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle predikce ministerstva školství na 48 444 korun. V meziročním srovnání si tak vyučující polepšili asi o devět procent a proti roku 2017 o 53,6 procenta. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Příjem pedagogických pracovníků včetně například vychovatelek a asistentů pedagoga byl podle predikce úřadu v průměru 45 501 korun.
Proklamovaný cíl vlády snížit schodek návrhu státního rozpočtu na letošní rok o osm desítek miliard korun se stále jeví jako příliš ambiciózní. Přestože ministerstvo financí ušetří na platech státních zaměstnanců včetně učitelů nebo snížením slev na jízdném pro studenty a seniory, posílí tak výdaje o zhruba dvě desítky miliard. Někteří odborníci proto míní, že kabinet přistoupí k úpravám na příjmové straně finančního plánu.
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
