zvýšení platů státních zaměstnanců v roce 2019 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů státních zaměstnanců v roce 2019, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Od roku 2023 by se rozpočet ministerstva dopravy měl zvyšovat na 140 až 150 miliard korun, míní šéf rezortu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Dalšího zadlužování země se neobává. Věří, že vysoké deficity státních financí se podaří snížit podporou investic ve firmách a nikoliv zvyšováním daní, jak navrhuje například ČSSD. „Daně bych nezvyšoval ani bankám a velkým korporacím, v určité fázi to může být kontraproduktivní. Využijme banky k tomu, aby nám financovaly podniky a aby tyto úvěry byly levné,“ říká.
Výdaje na platy zaměstnanců státu loni meziročně vzrostly o víc než desetinu. V absolutním čísle vzrostly proti předcovidovému roku 2019 o 23 miliard na 232,5 miliardy korun. Průměrný hrubý plat zaměstnance státu se zvýšil meziročně o 2686 korun na 39.747 měsíčně. V regionálním školství překročil průměrný plat 37 000 korun, státní zástupci a odvozené profese pobírali měsíčně přes 129 000 korun. Celkový počet zaměstnanců státu vzrostl o 14 632 takzvaně přepočtených míst na 463 648 lidí. Stojí to ve státním ...
Koalice Spolu chce snížit deficit státního rozpočtu hlavně pomocí úspor. Plánuje propustit až 13 procent státních zaměstnanců a navrhne zrušit slevy na jízdném. Ve hře je i škrtnutí jedné sazby DPH. „Už také nemáme v programu zmínku o přijetí eura v konkrétním termínu,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Raketový růst veřejného dluhu Česka začíná intenzivně zaměstnávat ministerstvo financí. V návrhu Konvergenčního programu, který vláda vždy v dubnu posílá Evropské unii, úřad Aleny Schillerové (ANO) poprvé přiznává nutnost výraznějších úspor alespoň 0,5 procentního bodu HDP ročně. Zároveň chce revidovat daně kvůli posílení příjmů. Až dosud ministryně takové požadavky Národní rozpočtové rady a analytiků odrážela argumenty, že země má oproti jiným evropským ekonomikám dluh nízký.
Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.
Výroba i prodej kosmetiky patří za loňský rok k nejpostiženějším segmentům trhu. Rtěnky ani make-up kvůli nutnosti nosit po většinu roku roušky příliš neletí, byznysu neprospívá ani častá práce z domova. Rodinná kosmetická firma Ryor přesto dokázala loni zvýšit tržby o šest procent. Zároveň je firma hrdá, že nepropouštěla. „I kdyby Ryor už peníze neměl, rozhodly jsme se s mámou je poslat spolupracovníkům ze svých účtů. Máme skvělý tým a nechceme, aby se rozpadl,“ říká dcera zakladatelky a majitelky Ryoru ...
Deficit českého státního rozpočtu dosáhl v právě skončeném roce 367 miliard korun, což je s přehledem nejhorší výsledek v moderní historii. Je to rozpočtová hrůza nebo akceptovatelný výsledek v pandemickém roce?
Mezi pár českých ministrů financí, o nichž se budou učit studenti ekonomie, se zcela jistě zařadí Alena Schillerová (ANO). Není přitom tak respektovaným odborníkem na sestavování státního rozpočtu, jako byl Eduard Janota (nestraník), a nepyšní se prestižní cenou časopisu GlobalMarkets jako Miroslav Kalousek (TOP 09) s Andrejem Babišem (ANO). O Schillerové se nebude přednášet ani proto, že přede dvěma lety dokázala hospodařit mírně přebytkově, jak se od vzniku České republiky povedlo jen jednou Babišovi a v...
Levicová politika je v Česku v krizi. Přitom každá zdravá demokracie potřebuje silné levicové strany. Doženou českou levici přízraky minulosti, dopadne na ni tvrdá realita současnosti, nebo dokáže postavit svou politiku na modelu, který jí zajistí budoucnost? Seriál o současné české i světové levici v historickém kontextu a s úvahou nad tím, co se musí změnit, abychom s ní mohli počítat i do budoucnosti.
Levicová politika je v Česku v krizi. Přitom každá zdravá demokracie potřebuje silné levicové strany. Doženou českou levici přízraky minulosti, dopadne na ni tvrdá realita současnosti, nebo dokáže postavit svou politiku na modelu, který jí zajistí budoucnost? Seriál o současné české i světové levici v historickém kontextu a s úvahou nad tím, co se musí změnit, abychom s ní mohli počítat i do budoucnosti. Poslední léta v Česku vzniku novým levicovým uskupením příliš nepřála, trendem byl dlouho zrod ...
